Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

Nezařazené otázky a odpovědi

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 139
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 14

Změna profilu zadavatele

28. 5. 2015, 11:55:50 :: Dobrý den, u zadavatele došlo ke změně Profilu zadavatele (změna adresy Profilu). Tato změna byla již oznámena / uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek (dále „VVZ“). Je potřeba dále tuto změnu promítnout i u jednotlivých probíhajících veřejných zakázek? Pokud ano, jakým způsobem (např. formou opravného formuláře Oznámení o zadání zakázky?). Děkuji.

Zákonná úprava vztahující se k uveřejňování vyhlášení na profilu zadavatel je obsažena v § 146 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a dále ve vyhlášce č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen Vyhláška).

Povinnosti zadavatele při změně profilu zadavatele upravuje konkrétně § 8 odst. 2 a 3 Vyhlášky. Dle § 8 odst. 2 Vyhlášky je zadavatel povinen při změně profilu zajistit nepřetržitou přístupnost všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na původním profilu zadavatele. Vyhláška v § 8 odst. 3 pak stanovuje, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Výjimkou jsou případy, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele.  

S ohledem na shora uvedené tedy nemůžete mít více profilů zadavatele na probíhající veřejné zakázky. Možnost, kdy byste na novém profilu uvedli odkaz na archivní profil, je možné připustit pouze v odůvodněných případech a za předpokladu, že na archivním profilu jsou uveřejněny pouze ukončené zakázky, ke kterým již nebudou připojovány žádné informace ani dokumenty.

V souvislosti se změnou profilu zadavatele bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele při změně profilu zadavatele vysvětlení pro lepší orientaci v souvislosti s uveřejňováním vyhlášení a náležitostech profilu zadavatele: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny

 Jak ovšem ve Vašem dotazu uvádíte, máte několik probíhajících zadávacích řízení a v takovém případě nelze měnit profil zadavatele. Bylo by totiž nutné měnit odkazy na jeho nový profil ve všech dokumentech od zahájení zadávacího řízení, což by ve skutečnosti vedlo k nutnosti dané zadávací řízení zrušit a zahájit nové.

Podvodné jednání firmy

1. 6. 2015, 19:24:02 :: Dobrý den, Již delší dobu se účastníme veř. zakázek na dodávku technologického vybavení budov (výtahy) a nevíme si rady s počínám jednoho konkurenta. Celý problém spočívá v nedodržení technické specifikace zadání a dodávce nekvalitních a levnějších komponent ve fázi instalace (byli jsme si prohlídnout již předané dílo). Bohužel ve fázi hodnocení nabídek je firmou v nabídce vše slíbeno. Můj dojem je takový, že konkurence zkopíruje zadávací specifikaci do své nabídky a tím pádem vše splní. Je možné se proti tomu nějak bránit jak ze strany uchazeče, tak ze strany zadavatele? Jedná se o zakázky s hodnotou obvykle pod 1 000 000,- Kč bez DPH. Děkuji za odpověď!

Pokud skutečně dochází k tomu, že určitý dodavatel opakovaně v nabídce slibuje dodání zboží určité kvality a se zadavatelem uzavře smlouvu, ve které je předmětné zboží specifikováno v požadované kvalitě, při samotné realizaci však dodavatel dodá výrobek kvalitativně horší, resp. takový výrobek, který neodpovídá specifikaci uvedené ve smlouvě, lze na takové jednání dodavatele nahlížet jako na porušení smlouvy. Poté, co zadavatel takové porušení smlouvy zjistí, měl by vůči dodavateli uplatňovat sankční opatření, dle úpravy v uzavřené smlouvě. V případě postupu při porušení smluvní povinnosti se zadavatel řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k jehož výkladu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Ve svém dotaze uvádíte, že se zpravidla jedná o veřejné zakázky, jejichž hodnota nepřevýší 1 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na výši plnění předpokládáme, že jsou tyto veřejné zakázky zadávány postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy postupem, který zajistí dodržení zásad uvedených v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a případně postupem stanoveným vnitřními předpisy zadavatele. Při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace. Pokud se tedy skutečně jedná o veřejné zakázky, na které nedopadá povinnost realizace zadávacího řízení dle ZVZ, není rovněž dána ani působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci kontroly a přezkumu. Zadavatel by se měl v první řadě snažit domoci se svých práv způsobem a v rozsahu, který umožňuje občanský zákoník a smluvní ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem. Pokud se zadavatel svých práv nedomůže, může (resp. měl by) se obrátit na soud. Pokud existuje podezření, že tento dodavatel svým jednáním naplňuje znaky trestného činu, může se kdokoliv obrátit na orgány činné v trestním řízení, které jeho počínání prošetří. Rovněž pokud by zadavatel neuplatňoval vůči dodavateli sankční opatření vyplývající ze smlouvy nebo z občanského zákoníku, a de facto by se spokojil s poskytnutým plněním, může kdokoliv podat podnět na finanční úřad.

seznam komodit

9. 6. 2015, 9:31:42 :: Dobrý den, mám dotaz, zda existuje nějaký seznam komodit, jak členit zboží. Např. učební pomůcky pro děti MŠ a ŠD. Nebo zda se člení zvlášť interaktivní tabule a počítače, tiskárny. Nebo jak se pohlíží na lavice a židle pro žáky a skříně do tříd na pomůcky. Máme v plánu nákup právě lavic, židlí a skříní do tříd ZŠ a skříně do kabinetů učitelů. Slyšela jsem o CPV kódu, ale nemohu tento seznam najít. Děkuji

Na následujícím odkaze lze najít členění komodit dle CPV kódů: http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1    . Na záložce procházení se můžete lépe orientovat dle předmětu plnění.

Klasifikace komodit dle CPV kódů je určena především proto, aby ve formulářích, prostřednictvím kterých se uveřejňují oznámení a informace ve věstníku veřejných zakázek, bylo možné jednotně vymezit předmět veřejných zakázek. Klasifikace dle CPV kódů však není rozhodná pro posouzení předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel by měl vždy vymezit předmět veřejné zakázky s ohledem na věcnou, místní, časovou a funkční závislost. U Vámi uváděného příkladu učebních pomůcek bude zřejmě největší obtíže činit vymezení věcné souvislosti. Zadavatel by měl při posuzování věcné souvislosti vycházet z vlastních zkušeností a znalostí předmětného trhu. Při vymezování předmětu se zadavatel musí vyvarovat účelového dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem je snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ a současně však nesmí slučovat nesourodá plnění, v důsledku čeho by mohlo docházet k omezování hospodářské soutěže.

Zde lze doporučit zadavateli, aby provedl průzkum trhu a zjistil, zda všechny požadované pomůcky je zpravidla možné získat od jednoho dodavatele, či zda dodavatelé běžně dodávají pouze některé z požadovaných plnění. Pokud se jedná o zcela běžný nábytek, lze mít obecně za to, že lavice, židle a skříně pro žáky a skříně pro učitele mohou být, resp. by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. S tímto plněním by však již neměla být jako jedna veřejná zakázka poptávána výpočetní technika (Vámi označená jako učební pomůcky). Na tomto místě je třeba poukázat na to, že výše uvedené nemusí platit, pokud poptávané plnění vykazuje nějaké specifické znaky. Zadavatel v takovém případě může využít možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 98 ZVZ.

Pacht - koncese

29. 7. 2015, 16:23:53 :: Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Je pacht nájemního domu, uzavíraný veřejným zadavatelem jako propachtovatelem, koncesní smlouvou ve smyslu koncesního zákona? Pacht v sobě bude zahrnovat nejen správu propachtované nemovitosti, ale i nutné opravy, popř. investice do domu, a vybírání nájemného. Děkuji a přeji příjemný den.

Ve vztahu k aplikaci platných právních předpisů o veřejném zadávání, je nutno konstatovat, že vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým subjektem bude podléhat povinnosti zahájení zadávacího řízení, a to dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) nebo dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „koncesní zákon“). Záleží na nastavení konkrétního předmětu smluvního vztahu, neboť jeho předmětem bude kromě pronájmu (pachtu) nemovitého majetku, jež je ve vlastnictví veřejného zadavatele i jeho následná rekonstrukce. Při rozlišení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku, či koncesní smlouvu, je nutno vycházet z následujících skutečností:

V případě veřejné zakázky ve smyslu ZVZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a dodavatelem, kde platba může být poskytována přímo zadavatelem či třetími subjekty, nicméně je stanovena zpravidla pevnou částkou, zjednodušeně řečeno výše platby je zadavatelem garantována.

V případě koncesní smlouvy ve smyslu KZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a koncesionářem, kde koncesionář má oprávnění k provozování služby či využívání stavebního díla, jež je předmětem smlouvy, s tím, že jako protiplnění má právo k braní užitků z jeho využívání – například vybírání plateb od třetích osob přímo koncesionářem, přičemž koncesionář přebírá odpovědnost a rizika spojená s takovým provozem.

V konečném důsledku to tedy obecně znamená, že pokud budou splněny podmínky pro veřejnou zakázku, bude se jednat o veřejnou zakázku, pokud budou splněny podmínky pro koncesní smlouvu, bude se jednat o koncesní smlouvu. Pokud potřebujete přesnější posouzení, popište, prosím, konkrétní nastavení Vámi zmíněného smluvního vztahu.

Nástupnická společnost dodavatele

30. 9. 2015, 15:08:11 :: Dobrý den, velmi Vás tímto prosím o radu. Z pohledu ZVZ vystupujeme jako veřejný zadavatel. Máme již několik let uzavřenou servisní smlouvu s jedním poskytovatelem služeb (na dobu neurčitou), který v minulosti několikrát změnil název a rovněž právní formu. S ohledem na změnu platné legislativy (NOZ, zák. o DPH..) a aktualizaci identifikačních a kontaktních údajů nám nyní jeho nástupnická společnost zaslala nové znění návrhu servisní smlouvy. Můj dotaz zní, zda je možné uzavřít novou servisní smlouvu s tímto poskytovatelem služeb bez vyhlášení VZ? Jednalo by se o smlouvu tentokrát s dobou určitou na 5 let, tj. celková cena do 150 000 Kč bez DPH. Velice děkuji.

Jak uvádíte, ve Vašem případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“)veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez DPH (s účinností od 1. 1. 2014 dojde ke sjednocení limitu pro veřejné zakázky malého ve výši 1 000 000 Kč, blíže viz komentář k § 12 Zákona). Veřejný zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Citované ustanovení zakotvuje do ZVZ totiž obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Význam komentovaného ustanovení podtrhuje fakt, že tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při již zmíněném zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dodržíte základní zásady dle ustanovení § 6 ZVZ, nemusíte veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, a to konkrétně zahájit zadávací řízení dle ZVZ, nicméně je nutno při výběru dodavatele předmětné veřejné zakázky dodržet základní premisy vyplývající z těchto zásad.

Dodací podmínky

9. 3. 2015, 19:30:35 :: Dobrý den, mám dotaz týkjaící se veřejné zakázky malého rozsahu, která je financována z dotací EU. Zadavatel neuvedl v nárvhu smlouvy při výběrovém řízení místo dodaní daného vyhotoveného materiálu. Je to problém, který by měl znamenat zrušení výběrového řízení, nebo jiný problém pro zadavatele veřejné zakázky? Děkuji za odpověď

 

Dle ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet zákonné zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6.

Kvůli naplnění zásady transparentnosti musí být dostatečně přesně stanoveny požadavky a charakteristiky kladené na předmět plnění zakázky, tak, aby Uchazečům umožnily zpracovat nabídky, které budou mezi sebou vzájemně porovnatelné a Zadavatel měl tak možnost vybrat z nich nabídku nejvýhodnější. Zadavatel musí sám zvážit charakter předmětu plnění a to, do jaké míry ve vztahu k němu bude mít místo dodání předmětu plnění vliv na porovnatelnost nabídky. Dalo by se očekávat, že např. u dodání písemného materiálu elektronickou formou do datové schránky Zadavatele toto nebude mít významný vliv na výši nabídkové ceny a Zadavatel si tak bude moci vybírat mezi porovnatelnými nabídkami. Na druhé straně, nutnost fyzického dodání objemného materiálu do vzdáleného místa přejímky bude mít téměř jistě vliv na cenu nabídky, pokud Uchazeči předpokládali a do nabídky zakalkulovali jiné místo dodání než je místo Zadavatelem nyní požadované.

Lze se tedy domnívat, že v druhém případě by se mohlo jednat o pochybení a jelikož zakázka, jak sami uvádíte, je financována z dotací EU, doporučovali bychom Vám konzultovat možnost nápravy s příslušným poskytovatelem dotace, který v metodice pro příjemce dotací (Pravidlech pro výběr dodavatelů) stanovuje pravidla postupu při výběrových řízení.

Předpokládaná hodnota

12. 3. 2015, 10:10:11 :: Jsem nováčkem v oboru VZ. Mám dotaz týkající se stanovení limitu VZ . Vím, že se stanovuje na základě hodnoty veřejných zakázek uskutečněných v předchozím období. Započítávají se však do určení i vz, které byly provedeny kvůli havárii, s čímž nepočítáme?

Dobrý den,
dovolujeme si Vám zaslat odkaz na metodiku, ve které najdete řadu užitečných informací týkajících se veřejných zakázek. Najdete ji na této adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]
K Vašemu dotazu týkajícího se VZ v případě havárie je třeba uvést, že zadavatel si musí být před uveřejněním zadávací dokumentace vědom toho, zda je schopen definovat předmět veřejné zakázky. Vzhledem k povaze havárie, která není předvídatelná, upozorňujeme, že by mohlo být naplněno ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ (tedy, zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení). Limit finančních prostředků v tomto případě není zákonem určen.
 

účast subdodavatele na veřejné zakázce

11. 3. 2015, 12:02:53 :: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je možné abychom vykrývali část nabídky z pozice subdodavatele více uchazečům, kteří se účastní jedné konkrétní veřejné zakázky nebo si nás jako subdodavatele může "najmout" v rámci jedé VZ jen jeden uchazeč? Může tedy tak figurovat jako subdodavatel naše společnost u více uchazečů? Děkuji za odpověď. Iva Madarászová

Dobrý den,

dle ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) nesmí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, být současně v tomtéž zadávacím řízení subdodavatelem, kterým jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.
Lze tedy dovodit, že subdodavateli nic nebrání v tom, aby poskytnul kvalifikaci dle § 51 odst. 4 ZVZ vícero dodavatelům, kteří podali nabídku v tomtéž zadávacím řízení. Rozhodne-li se však tento subdodavatel kromě toho podat i vlastní nabídku, tj. bude v rámci stejného zadávacího řízení na veřejnou zakázku současně vystupovat jako dodavatel a subdodavatel poskytující kvalifikaci, je zadavatel dle § 69 odst. 3 ZVZ povinen takovou nabídku dodavatele vyřadit a následně se zadávacího řízení dodavatele také vyloučit. Nabídky dodavatelů, jimž poskytoval kvalifikaci, nebudou nijak dotčeny.

FKSP

26. 2. 2015, 16:03:48 :: Je zadavatel povinen vypisovat veřejnou zakázku např. na stravenky, které jsou hrazeny z větší části z prostředků fondu sociálních a kulturních potřeb a z menší od zaměstnanců? Děkuji za odpověď,

Dobrý den,
klíčové je, zda jsou naplněny definiční znaky veřejné zakázky dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZVZ“), tedy zda:
 

  • se jedná o smluvní vztah
  • mezi zadavatelem, tedy subjektem uvedeným v § 2 ZVZ, a
  • dodavatelem poskytujícím dodávky, služby či provedení stavebních prací, a
  • dodavatel poskytuje zadavateli plnění za úplatu.
Pro naplnění podmínky úplatnosti přitom není rozhodné, z jaké položky rozpočtu nebo z jakého fondu zadavatel uhradí úplatu za realizaci veřejné zakázky. Dle judikatury (např. rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Ca 25/2009-159 ze dne 2. 2. 2011) může být podmínka úplatnosti naplněna, i když peněžité plnění neposkytuje přímo zadavatel; například pokud dodavateli uzavřením smlouvy se zadavatelem vzniká nárok na platbu od soukromých osob.
Smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem má být nákup stravovacích poukázek oproti nároku dodavatele na platby zčásti od zadavatele a zčásti od jeho zaměstnanců, proto splňuje prvek úplatnosti dle § 7 ZVZ a zadavatel je povinen splnit povinnosti, které mu ZVZ ukládá pro zadání veřejné zakázky.
 

Hodnocení nabídek a subdodávky provedené 100%ním vlastníkem sektorového zadavatele -- podjatost hodn

26. 1. 2015, 13:49:41 :: DOTAZ (k tématu: Hodnocení nabídek a subdodávky provedené 100%ním vlastníkem sektorového zadavatele -- podjatost hodnotitele) : 1) ÚVOD DO PROBLÉMU: Společností DP a.s. byla založena společnost BI s.r.o. Společnost DP byla jediným zakladatelem a zároveň jediným společníkem společnosti BI (tj. se 100% obchodním podílem). Ke dni 16.2.2011 byla namísto společnosti DP (jako jediného společníka společnosti BI) do obchodního rejstříku zapsána (jako nový společník společnosti BI) společnost ZB (jako společník se 100% obchodním podílem). Ke dni 18.4.2011 bylo namísto společnosti ZB (jako jediného společníka společnosti BI) do obchodního rejstříku zapsáno (jako nový společník společnosti BI) družstvo MR (se 100% obchodním podílem). Společnost DP vytvořila projekt na stavbu (realizaci) konkrétního stavebně-technologického objektu. Tento projekt společnost DP prodala družstvu MR. Družstvo MR tedy koupilo společnost BI i projekt na stavbu (realizaci) předmětného stavebně-technologického objektu, přičemž společnost BI zažádala a obdržela dotaci ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu, dohromady ve výši 28,5 mil. Kč, na stavbu tohoto stavebně-technologického objektu. 2) PROBLÉM: Společnost BI, ještě v době, kdy byla vlastněna společností ZB, vyhlásila výběrové (zadávací) řízení na stavbu předmětného stavebně-technologického objektu. Hodnocení došlých nabídek však společnost BI prováděla až v době, kdy již byla vlastněna družstvem MR. Výběrové řízení vyhrál uchazeč – firma TR. Cena díla dle smlouvy o dílo uzavřené dne 6.5.2011 činila 94,3 mil. Kč (z toho stavební část 37,8 mil. a technologická část 56,5 mil. Kč). Vítězná firma TR přitom uzavřela smlouvu na subdodávky s družstvem MR, tj. se 100%ním vlastníkem společnosti BI (cena těchto subdodávek byla vyčíslena na 15 mil. Kč). V průběhu realizace stavby vítěznou firmou TR nedošlo k navýšení ceny stavby, byť byly ke smlouvě o dílo uzavřeny 2 dodatky. Bylo však zjištěno, že položky fakturované zhotovitelem zčásti nesouhlasí s tím, co bylo uvedeno v zadávací dokumentaci a co bylo vysoutěženo; některé položky byly neprávem fakturovány duplicitně a naopak některé práce zřejmě nebyly fakturovány vůbec (byť byly ve skutečnosti provedeny). Bylo zjištěno, že se družstvo MR podílelo na realizaci akce (stavby) nejen jako subdodavatel vítězného dodavatele, ale i jako subdodavatel firem, které již samy byly subdodavateli vítězné firmy TR. Společnost BI jako sektorový zadavatel této veřejné zakázky byla povinna postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění platném v době provádění výběrového řízení. 3) DOTAZ: Je přípustné (tj. v souladu se zákonem o veřejných zakázkách), aby se vlastník společnosti, která je zadavatelem veřejné zakázky, sám podílel na subdodávkách v rámci daného předmětu veřejné zakázky? Jinými slovy: je přípustné, aby se družstvo MR, jako 100% vlastník zadavatele, sám podílel na realizaci zakázky, a to prostřednictvím vítězné firmy TR? A je-li to přípustné, je nějak omezena míra (max.podíl) těchto subdodávek, provedených vlastníkem zadavatele, na celkové hodnotě veřejné zakázky, resp. na celkové hodnotě díla zhotoveného (dodaného) vítězným dodavatelem? Z pěti členů výběrové komise jsou 4 členové v pracovněprávním či obdobném vztahu k družstvu MR, tj. k subdodavateli, který je zároveň i vlastníkem zadavatele. Je toto přípustné, či to odporuje nějakému předpisu? Pro úplnost uvádíme časový harmonogram veřejné zakázky (projektu): Zadávací dokumentace – datum zadání: 9.3.2011 Zadávací dokumentaci převzali 4 společnosti v průběhu doby:16.3.2011 až 11.4.2011 Jmenování 5 členů výběrové komise dne: 11.4.2011 Prohlášení členů výběrové komise o nestrannosti a důvěrnosti ze dne:13.4.2011 Oslovené 4 společnosti podaly nabídku ve stanovené lhůtě do: 20.4.2011 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne:2.5.2011 Oznámení výsledku výběrového řízení ze dne 2.5.2011 bylo doručeno (vítězné nabídce i nevybraným nabídkám) dne: 3.5.2011 Smlouva o dílo uzavřena s vybraným uchazečem (zhotovitelem stavby TR):6.5.2011 DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ

Dobrý den,
zadavatel si může v zadávací dokumentaci s odkazem na § 44 odst. 6 věta druhá zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, přičemž tento požadavek je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.
V případě, že tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučil plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 44 odst. 6 ZVZ, může vybraný dodavatel předmět plnění takové veřejné zakázky plnit zcela nebo z části prostřednictvím subdodavatele.
Ohledně Vašeho dalšího dotazu týkajícího se podjatosti členů hodnotící komise řeší tuto otázku ustanovení § 74 odst. 7 ZVZ. Zde je uvedeno, že členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný poměr. ZVZ tak neřeší otázku podjatosti člena hodnotící komise ve vztahu k subdodavateli, ale pouze k uchazečům zadávacího řízení a případné posouzení daného skutkového stavu by bylo v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě soudu.
Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací. 
 

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 139
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 14

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz