Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

ČÁST TŘETÍ - Zvláštní postupy v zadávacím řízení (§86 - §101)

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 64

Centrální zadávání - Dynamický nákupní systém

2. 4. 2013, 16:17:19 :: Dobrý den, v rámci centralizovaného zadávání byl centrálním zadavatelem zaveden dynamický nákupní systém. Centrální zadavatel nám, jako podřízené organizaci, nařizuje nakupovat komoditu "Počítače a stroje na zpracování dat a média" přes tento DNS v rozsahu zakázek nad 50 tis. Kč (za zakázku a rok). Vyplývá z příslušných usnesení vlády o centralizovaném zadávání povinnost administrovat zakázky malého rozsahu centrálně, tj. v našem případě přes DNS? Případně pokud budeme DNS využívat i pro zakázky malého rozsahu, nebude toto v rozporu s povinností využívat k tomuto účelu e-tržiště? Doposud jsme tyto zakázky administrovali na elektronickém tržišti, což velmi usnadňuje a zrychluje nákup komodit. Centrální zadavatel se odvolává na ministerstvo pro místní rozvoj, že i zakázky malého rozsahu (případně zjednodušená podlimitní řízení) musí být vyhlášeny centrálně, tudíž v DNS, což přináší např. i další náklady na zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a dodržování dalších zákonných ustanovení. Děkuji

Dobrý den,
Usnesení vlády, která se vztahují na resortní systémy centralizovaného zadávání (zejména UV č. 563/2011 a UV č. 930/2011) taxativně neurčují, která zadávací řízení ( i VZMR) mají být centralizovaně zadávána a která ne. Hlavní zásadou je centrálně nakupovat povinné či resortní komodity bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. V tomto případě je tedy nutné centrálně zadávat i VZMR. Co se týče Vašeho dotazu k nákupům v DNS v hodnotě VZMR a souladu s Usnesením vlády k e-tržištím, tak zde rozpor není. Dané zakázky v DNS jsou zadávány v rámci zákona (§ 95 ZVZ) a nákup na e-tržištích se na ně nevztahuje.
Principem resortních systémů centralizovaného zadávání je jistá autonomie řídících subjektů stanovujících svá resortní pravidla včetně nákupní strategie. Ministerstvu pro místní rozvoj nepřísluší zavedení DNS Ministerstvem zdravotnictví pro potřeby centrálního zadávání blíže komentovat.
Pouze doporučujeme předem stanovit povinností nadřízené a podřízené organizace ve vztahu k uveřejňovacím povinnostem jak ve VVZ, tak na profilu zadavatele.

Soutěžení minitendrů

20. 4. 2015, 7:18:10 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor týkající se způsobu soutěžení minitendrů. Naše organizace plánuje soutěžit veřejnou zakázku, která bude rozdělena na 33 částí (dle 33 činností předmětu plnění), výstupem bude rámcová smlouva, která bude uzavřena se všemi uchazeči, kteří prokáží splnění kvalifikace a jejichž nabídka projde posouzením a hodnocením. Uchazeči jsou oprávněni podat nabídku do jedné, více nebo všech částí nabídky. Na základě rámcové smlouvy poté pro samotnou realizaci budou soutěženy minitendry. Je možné, za předpokladu, že si toto zadavatel v zadávacích podmínkách vymínil, soutěžit minitendr, jehož předmětem plnění bude např. 5 činností (tedy předmět plnění 5 různých částí), přičemž budou výzvou oslovení pouze ti dodavatelé, kteří podali nabídku do těchto 5 částí? (Tedy průsečík dodavatelů jednotlivých částí). Děkuji za odpověď.

Podle našeho názoru není možné si v zadávacích podmínkách vymínit minitendr na několik činností zároveň. Domníváme se, že je nutné soutěžit každou část minitendru zvlášť a ke každé části oslovit všechny dodavatele, kteří jsou schopni podle rámcové smlouvy zadání splnit. V opačném případě totiž může dojít ke snížení počtu dodavatelů, kteří by se na danou veřejnou zakázku mohli přihlásit a logicky i k porušení zásady rovného zacházení (obecně - povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého řízení stejným způsobem) podle §6 odst. 1. zákona 137/2006 Sb.
 

Elektronická aukce a maximálně přípustná cen

7. 10. 2015, 15:20:09 :: V zadávací dokumentaci otevřeného řízení je stanovena maximální přípustná cena VZ a jako prostředek hodnocení je použita elektronická aukce. Hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Jak má zadavatel postupovat, pokud v předběžné, listinné nabídce je cena jednoho z uchazečů vyšší než maximálně přípustná? Platí že cena v listinné nabídce je předběžná a zadavatel jej vyloučí až v případě, kdy v elektronické aukci svou cenu nesníží ˇalespoň na hodnotu max. přípustné ceny, tedy že podmínku max. přípustné ceny musí splnit až konečná nabídka, která vzejde z elektronické aukce? Nebo je naopak správný postup, kdy zadavatel vyloučí takového uchazeče již před konáním elektronické aukce a znemožní mu tak podat konečnou nabídku?

Elektronická aukce dle § 96 a 97 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) není samostatným zadávacím řízením (ty jsou specifikovány v § 21 odst. 1 ZVZ), nýbrž specifickým institutem k běžnému zadávacímu postupu určenou pouze k hodnocení nabídek. Předpokladem postupu dle výše uvedeného je tak dle § 97 odst. 1 ZVZ nutno provést posouzení a hodnocení (předběžné) nabídek, o čemž je pak zadavatel povinen pořídit zprávu dle § 80 ZVZ. Zadavatel je tedy dle § 76 odst. 1 ZVZ povinen posoudit nabídky z hlediska splnění požadavků ZVZ, požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci, a to, zda nabídka není dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ v rozporu s platnými právními předpisy. Nabídky, které tyto požadavky nesplní, musí být vyřazeny a následně uchazeč dle § 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučeny.
Pokud jste tedy obdrželi nabídku na veřejnou zakázku s nabídkovou cenou vyšší, než je v zadávací dokumentaci stanovena jako maximálně přípustná, nelze z důvodu nepřijatelnosti postupovat jinak, než takovou nabídku v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a následně uchazeče dle 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučit.

Předběžné oznámení

18. 6. 2015, 15:04:11 :: Dobrý den, rád navázal na dotaz a odpověď k povinnosti uveřejnit předběžné oznámení a odůvodnění VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, viz níže. Je stejný postup, doporučený k dotazu z 8.8.2013, použitelný podle aktuální verze ZVZ i pro zadávání VZ v dynamickém nákupním systému, a to bez ohledu na předpokládanou hodnotu takovéto VZ? Za odpověď předem děkuji. 8. 8. 2013, 13:21:45 :: Dobrý den, je nutné v případě zadávání tzv. minitendrů na základě uzavřené Rámcové smlouvy s více uchazeči před odesláním výzvy odeslat ke zveřejnění rovněž předběžné oznámení dle § 86 ZVZ a dále pak odůvodnění dle § 156 ZVZ? Nebo se tato povinnost na veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy nevztahuje? Dále bychom si chtěli ověřit, zda údaje dle § 147a ZVZ (zejm. skutečně uhrazená cena a subdodavatelé) se na profilu zadavatele zveřejňují pouze ve vztahu k Rámcové smlouvě, nebo pouze u jednotlivých uzavřených Prováděcích smluv (popř. v obou případech)? Děkuji. Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

povinnost zveřejnit předběžné oznámení

3. 2. 2015, 16:04:15 :: Dobrý den, společnost hodlá v JŘBÚ podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ vypsat veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2.000.000,- Kč. Je i v takovém případě společnost povinna uveřejnit podle ust. § 86 ZVZ předběžné oznámení veřejného zadavatele? S ohledem na skutečnost, že podle ust. § 86 odst. 1 ZVZ se povinnost uveřejnit formou předběžného oznámení vztahuje na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky, dovozujeme, že tuto povinnost nemáme. Děkuji

Dobrý den,
zadavatel je na základě zákonné výjimky dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, aniž by použil formalizovaný postup – zadávací řízení, jehož druhy jsou vyjmenovány v § 21 ZVZ. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne uplatnit výjimku pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, není povinen uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ, neboť jeho uveřejnění je podmínkou pouze pro zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
Veřejný zadavatel je však oprávněn pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu zvolit dle § 26 odst. 5 ZVZ dobrovolně přísnější postup, tedy zahájit zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení podle ustanovení ZVZ platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pokud však zadávací řízení takto zahájí, je nadále bez ohledu na skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje hodnoty 2 mil. Kč, povinen postupovat podle ustanovení platných ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zvoleném druhu zadávacího řízení.  
Předtím než veřejný zadavatel zahájí dobrovolně jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je povinen uveřejnit předběžné oznámení, neboť:
 

  • v důsledku dobrovolného zahájení zadávacího řízení vznikne povinnost postupovat dle ustanovení ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, včetně případné povinnosti splnit podmínku uveřejnění předběžného oznámení, a ta je pro
  • jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ stanovena, neboť nelze použít žádnou z výjimek dle § 86 odst. 3 ZVZ.

Zbyde jedna nabídka po posouzení kvalifikace

26. 1. 2015, 19:11:43 :: Dobrý večer, jsme na vážkách, jak řešit situaci, kdy v procesu posuzování TKP vylučuji dva uchazeče, že včas nepřeložili doplnění TKP. Zbývá v ZŘ jen jeden uchazeč, ZŘ spěje ke zrušení, jen teď nevím podle čeho zrušit - podle § 84 odst. 3 bod b)? chtěla jsem zrušit podle § 84 odst. 1 písm. e) ale jak naplnit ... že po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka....nechce se mi selským rozumem dělat Zprávu o posouzení, zbytečná práce....Děkuji za odpověď jak na to. S díky. Helena

Dobrý den,
pokud jsou naplněny podmínky § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) zadavatel musí bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení.
Vytváření dokumentace o veřejné zakázce, vč. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je nezbytnou součástí procesu administrace dané veřejné zakázky a rozhodně se nejedná o zbytečnou práci. V Rozhodnutí ÚOHS č.j. S038/2007-04513/2008/510-IF se úřad vyjadřuje o zprávě o posouzení a hodnocení nabídek následovně: „Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení stěžejním dokumentem při přezkumném procesu.„
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud Vám po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka jste povinni na základě § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zrušit zadávací řízení a v souladu s § 80 odst. 1) ZVZ pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.

RPřečerpání rámcové smlouvy

20. 11. 2014, 9:59:36 :: Dobrý den, ráda bych se zeptala na možnost "přečerpání" rámcové smlouvy. V případě, že je výsledkem otevřeného nadlimitního řízení uzavření rámcové smlouvy, v rámci které jsou nastaveny předpokládané počty odebíraného zboží a stanoveny jednotkové ceny, je dle MMR možné odebrat více zboží než je předpokládáno? Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je nastavena jako limitní a zadavatel (objednatel) tak může z rámcové smlouvy čerpat pouze do její výše. Otázkou je, zda v případě, kdy v rámcové smlouvě je uveden předpokládaný počet např. 10 ks určitého zboží, je objednatel oprávněn objednat v době trvání rámcové smlouvy pouze např. 5 ks nebo naopak objednat více než bylo předpokládáno např. 15 ks daného zboží? Pokud je možné předpokládané množství přesáhnout, je odběr zboží nějakým způsobem omezen? Např. může by být odebráno max. o 20 % zboží než bylo předpokládáno apod. Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,
 
podstatou Vašeho dotazu je, zda můžete jako zadavatel odebrat větší množství zboží, než je předpokládáno v rámcové smlouvě, když rámcová smlouva na nadlimitní veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) byla uzavřena na základě otevřeného řízení, jsou v ní uvedeny počty zboží, které má být odebráno, jednotková cena a výše předpokládané hodnoty VZ, do které může zadavatel zboží odebrat.
Rámcovou smlouvu upravuje §11 ve spojení s §§ 89 až 92 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Podle § 13 odst. (7) ZVZ je u rámcových smluv předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech dílčích veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy.
ZVZ neobsahuje výslovný zákaz překročení ceny plnění na základě rámcové smlouvy oproti původní předpokládané hodnotě, a to ani při dodržení stejných podmínek, které jsou uvedeny v rámcové smlouvě.
Ve Vašem případě je rámcová smlouva naplněna odebráním množství (počtu) zboží, uvedeného v rámcové smlouvě, a vyčerpáním předpokládané hodnoty VZ při nabídkové jednotkové ceně zboží, což vyplývá z rámcové smlouvy, jak uvádíte, a nesporně i z obchodních podmínek.
Pokud zadavatel požaduje další dodávky nad množství (počet) zboží obsažené v rámcové smlouvě, doporučujeme zadavateli toto „další“ zboží zadávat v novém zadávacím řízení.
 
Uvedený výklad není závazný, má pouze doporučující charakter. Pokud by zadavatel i přes vyčerpaný finanční limit dál realizoval dílčí veřejné zakázky na základě dané rámcové smlouvy, je nutné upozornit, že v případě kontroly zadavatele týkající se zadávání veřejných zakázek nebo jeho hospodaření s majetkem, může kontrolní orgán dospět k závěru, že zadavatel měl při vyčerpání předpokládané hodnoty VZ dodání „dalšího“ zboží realizovat na základě nového zadávacího řízení. 

Zavedení DNS - významná veřejná zakázka

18. 11. 2014, 7:38:29 :: Dobrý den, rád bych se touto cestou dotázal, zda je v případě zavedení DNS, na základě kterého bude v průběhu 4 let (doba na kterou bude DNS zřízeno) nakoupeno zboží v hodnotě převyšující 300 mil. Kč bez DPH, zadavatel povinen postupovat jako při zadávání významné veřejné zakázky? Jednotlivé "nákupy" v rámci zavedeného DNS zcela jistě nepřekročí 300 mil.Kč bez DPH. Jde především o povinnosti týkající se složení hodnotící komise dle §74 odst. 6 ZVZ - zda by se takováto komise musela scházet vždy, když by nějaký uchazeč požádal o zařazení do takovéhoto DNS,a to za účelem posouzení, zda uchazeč může být do DNS zařazen. Dotaz vznikl ve vazbě na znění § 93 odst. 2 ZVZ - ."..zadavatel postupuje v souladu s pravidly otevřeného řízení..." Velmi děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) upravuje postup pro stanovení přepokládané hodnoty veřejné zakázky ve svém § 13. V souladu s § 13 ZVZ se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Dle § 13 odst. 7 ZVZ platí, že v případě rámcových smluv a DNS je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či DNS. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že po dobu trvání DNS bude pořízeno zboží v hodnotě převyšující 300 000 000 Kč bez DPH, je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky tato zadavatelem zjištěná částka. ZVZ dále v § 16a uvádí, že veřejnou zakázkou, jejíž předpokládaná hodnota převyšuje 300 000 000 Kč bez DPH, se rozumí významná veřejná zakázka, pakliže je zadavatelem některý ze subjektů uvedených v § 16a odst. 1 ZVZ. Domníváme se, že předmětem Vašeho dotazu, je obava z nutnosti postupu dle § 74 odst. 6 ZVZ v případě, že zadavatel bude v rámci DNS zadávat významnou veřejnou zakázku. V této souvislosti lze uvést, že § 93 odst. 2 skutečně uvádí, že při zavedení DNS a zařazení dodavatelů do DNS postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v DNS a tudíž pro něj platí i ustanovení týkající se hodnotící komise. Je však třeba upozornit na ustanovení § 74 odst. 2 ZVZ, které uvádí, že povinnost veřejného zadavatele ustanovit hodnotící komisi podle § 74 odst. 1 se nepoužije při zadávání veřejných zakázek v DNS podle § 95. V takovém případě provede hodnocení prostřednictvím automatické metody hodnocení zadavatel. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že s ohledem na předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky se zřejmě skutečně bude jednat o významnou veřejnou zakázku, avšak v souvislosti s výjimkou uvedenou v § 74 odst. 2 ZVZ není zadavatel povinen ustanovit hodnotící komisi dle § 74 odst. 1 ZVZ, nýbrž provede hodnocení sám. Pro zařazení uchazeče do DNS postupuje zadavatel v souladu s § 94 ZVZ.

Princip kaskády

3. 11. 2014, 15:31:13 :: lze využít při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy uzavřené se 3 uchazeči postup dle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ (princip kaskády) v případě, kdy předmět plnění definovaný v rámcové smlouvě se skládá z mnoha položek a zadavatel nepoptává všechny položky současně? Je v souladu se ZVZ (a hospodárné) vyzývat k uzavření smlouvy na jednotlivé dílčí položky jako prvního uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy sice umístil jako první v pořadí, nicméně některé jednotlivé položky předmětu plnění může dodat výrazně levněji uchazeč, který se umístil při uzavírání rámcové smlouvy v pořadí až jako druhý nebo třetí?

Dobrý den,

podle § 92 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze postupovat, je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny. Pro posouzení, zda lze posupovat podle tohoto ustanovení v případě, že zadavatel nepoptává všechny položky současně, je nezbytné zabývat se tím, zda byla tato skutečnost náležitě uvedena v rámcové smlouvě.
• Podstatná změna
Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě (§ 92 odst. 5 ZVZ). Na základě analogie s ustanovením § 82 odst. 7 ZVZ se domníváme, že takovouto podstatnou změnou je i skutečnost, že za použití v původním zadávacím řízení mohla takováto změna ovlivnit pořadí uchazečů.
Poměrně striktní požadavek na konkrétní vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě a zákaz odchýlit se od nich může mít za následek, že zadavatel nebude moci postupy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ zadávat jen některé položky.
• Soulad s podmínkami plnění
Nicméně ve svém dotazu uvádíte, že všechny položky nebudou zadávány současně. To naznačuje, že bude následovat i zadání plnění na zbývající položky. Bude-li tento postup odpovídat vymezení podmínek plnění v rámcové smlouvě, je možné zadávat jednotlivé zakázky postupně.
Veřejný zadavatel pak postupuje při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí. Teprve odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí. Obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit i uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí.
• Hospodárnost
Zajištění hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky, je jedním z cílů ZVZ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 20/2008 – 152). Ustanovení ZVZ by tak měla být vykládána s ohledem na tento cíl. Pokud nastavené podmínky již nesměřují k naplnění tohoto cíle, doporučujeme provést novou soutěž.
Závěrem shrnujeme, že možnost postupovat při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ se odvíjí od způsobu nastavení podmínek v rámcové smlouvě a charakteru jednotlivých veřejných zakázek.

Nákup konkrétní odborné literatury - musí být vypsáno výběrové řízení?

1. 10. 2014, 9:09:07 :: Dobrý den, jakoýto součást veřejné vysoké školy každoročnš nakupujeme odbornou literaturu (zejména elektronické přístupy k aktuálním vydáním zahraničních odborných periodik, která dlouhodobě odebíráme a jejichž seznam je tudíž dosti stabilní). Celkové roční náklady překračují limit, od něhož již musí být vypsáno výběrové řízení. Údajně z tohoto důvodu časopisy předplácíme prostřednictvím evropských firem specializovaných na distribuci odborné literatury, které jsou schopné pokrýt celý požadovaný soubor titulů nebo jeho významnou část, avšak současně zvyšují přinejmenším u některých titulů ceny o 10 - 15 % oproti katalogovým cenám, za něž by stejné tituly mohl dodat přímý vydavatel. Tedy paradoxně nákup cestou výběrového řízení může vést a pravděpodobně i vede k navýšení celkových nákladů. Bylo by možné v případě titulů či nakladatelství, u nichž nákup přes distributora zvyšuje náklady, od výběrového řízení upustit a literaturu kupovat přímo od nakladatele cestou jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu ochrany výhradních práv, protože předmět veřejné zakázky může plnit pouze jediný dodavatel.(t.j. nakladatel vydávající konkrétní požadovaný titul)? Nebyl by takový postup považován za nedovolené rozdělení veřejné zakázky, pokud by se tím případně částka dostala pod limit? Děkuji předem za radu.

Dobrý den,
 
Ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz ) uveřejnilo stanovisko expertní skupiny MMR k ZVZ (dále jen „stanovisko“) nazvané „Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky“ (cesta: Metodiky / stanoviska - Stanoviska - Stanoviska expertní skupiny MMR k ZVZ).
 
Zde předkládáme znění zmíněného stanoviska:
„Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky.
Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů. Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz ustanovení § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách).“
 
Vzhledem k výše uvedenému je zadavatel dle ustanovení § 13 odst. (8) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) pro stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu příslušného účetního období. To ale neplatí pro dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky a služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.
 
Pokud Vaše fakulta pořizuje literaturu, která je obsahově velmi rozmanitá, je zřejmé, že její dodání není možné zajistit jedním dodavatelem. V tomto případě nelze hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ, jelikož každý titul je svým způsobem unikátním zbožím a jednotlivé dodávky spolu nesouvisí. Vaše poptávka se navíc odvíjí od aktuální nabídky na trhu, přičemž jednotkovou a kompletní cenu za pořízení všech knih nelze dopředu předvídat. Nákup jednotlivých titulů je z pohledu ZVZ považován za zcela samostatnou zakázku, předpokládané hodnoty jednotlivých knih proto není potřeba v souladu s ustanovením § 13 odst. (8) ZVZ sčítat. Zadavatel je oprávněn pořizovat jednotlivé tituly samostatně přímo od vydavatele, s ohledem na obvyklé ceny knih, pravděpodobně jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo režim ZVZ (povinnost zadavatele dodržet zásady dle ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ), nikoliv v rámci jednacího řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. (4) písm. a) ZVZ.

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 64

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz