Jste zde: Úvodní strana > ... > Spolupráce a výměna informací > Info-forum > „STARÝ“ zákon č. 137/2006 Sb., o ... > Otázky a odpovědi > ČÁST SEDMÁ - Společná ustanovení (§146 - ...

Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

ČÁST SEDMÁ - Společná ustanovení (§146 - §157)

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 60

§ 147a - Skutečně uhrazená cena VZ

28. 5. 2015, 11:44:13 :: Z odměny za poskytnuté služby bude odečtena smluvní pokuta, dodavatel dostane tedy zaplacenou cenu, v níž již bude odečtena smluvní pokuta. Kterou cenu je prosím možné uvést jako skutečně uhrazenou cenu VZ. Cenu bez smluvní pokuty, anebo pokrácenou cenu do níž se promítla smluvní pokuta? To pak má vazbu na seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % z celkové ceny veřejné zakázky. Z jaké ceny se bude počítat oněch 10 %. Děkuji.

Zadavatel je povinen řídit se při zadávání veřejných zakázek ZVZ. Vztah založený smlouvou uzavřenou na základě tohoto zadávacího řízení mezi zadavatelem a dodavatelem se však již řídí předpisy soukromého práva, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Na základě Vámi uvedených informací došlo z Vaší strany k započtení pohledávky vzniklé porušením povinnosti dodavatele, jež mu plynula ze smlouvy. Pokud jste si tuto možnost ve smlouvě upravili, nemá tato skutečnost vliv na povinnosti kladené ZVZ ohledně uveřejnění skutečně uhrazené ceny. Smluvní pokuta je sankce, jež je uplatňována v souvislosti se soukromoprávní úpravou, tj. OZ.
Dle ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ  je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
S ohledem na shora uvedené bude tedy skutečně uhrazená cena ta, jež je uvedena ve smlouvě, a která nebyla pokrácena o smluvní pokutu.
 

Seznam subdodavatelů dle § 147a a odštěpný závod

23. 2. 2015, 15:10:21 :: Dle § 147a odst. 3 máme zadavateli předložit seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. V případě, že se jedná o akciovou společnost má přílohou být i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Jedním ze subdodavatelů, který by měl být uveden v tomto seznamu je i tzv. odštěpný závod zahraniční právnické osoby (je zapsán do obchodního rejstříku, nicméně nemá právní subjektivitu). Tato zahraniční osoba je akciovou společností - má být v tomto případě předložen zadavateli seznam akcionářů (nad 10 %) této zřizující zahraniční společnosti nebo se na tento případ požadavek podle § 147a odst. 5 nevztahuje a v seznamu subdodavatelů pouze uvedeme odštěpný závod?

Dotazem uvedené ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) odkazující na povinnost veřejného zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odst. 1 písm. b) § 147a ZVZ považujeme vzhledem k povaze dotazu za zavádějící a jeho věcnou souvislost dovozujeme k povinnosti zadavatele uveřejnit seznam subdodavatelů dodavatele na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 147a odstavce 1 písm. c) ZVZ. Navazující ustanovení ZVZ tak podle § 147a odst. 5 ukládá povinnost dodavatele předat veřejnému zadavateli seznam všech vlastníků akcií, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10% základního kapitálu subdodavatelské organizace.
Právní subjektivitu organizační složky zahraniční právnické osoby, společně s určením způsobilosti k právním úkonům, posuzoval již Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2011 pod sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 konstatoval, že ve všech záležitostech, týkajících se organizační složky zahraniční osoby, je nositelem práv a povinností vždy ta zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, má proto ve všech případech pouze zahraniční, ať už fyzická nebo právnická osoba a nikoli její organizační složka.
Odštěpný závod (dále jen „OZ“) podle § 503 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), zapsán do obchodního rejstříku ve smyslu pobočky neboli organizační složky zahraniční právnické osoby, není nadán autentickou právní subjektivitou a tedy ani způsobilostí vzhledem k samostatnosti úkonů dodavatele v zadávacím řízení. Oprávnění zahraniční osoby podnikající na určitém území prostřednictvím „odštěpné“ organizační složky, tak vzniká pouze ve jménu té zahraniční osoby, jež je zároveň zřizujícím subjektem. Povinnost dodavatele předat zadavateli seznam všech subdodavatelů společně s předloženým seznamem vlastníků akcií podle § 147a odst. 5 ZVZ se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ, přestože by se mělo jednat o zahraniční subjekty, se sídlem podnikání mimo území České republiky.
 

Námtiky dodavetele

12. 2. 2015, 10:30:06 :: Dobrý den, prosím o odpověď. Dodavatel podá námitky prostřednitcvím datové schránky, ale nepodepíše je uznávaným elektronickým podpisem dle § 149 odst. 4 ZVZ, tj. nesplnil tedy požadavek dle ZVZ a jeho námitky nebyly přezkoumány, ale byly odmítnuty. 1) Byl tento postup souladný s ZVZ? 2) Je zadavatel povinen vyzvat dodavatele k doplnění dokumentu, podepsaného uznávaným elektronickým podpisem a jestli ano, pak na základě jakého ustanovení ZVZ?

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) upravuje z hlediska podávání námitek v zadávacím řízení celý tento proces a těmito pravidly jsou zadavatel i stěžovatel povinni se řídit po celou dobu zadávacího řízení. S ohledem na Váš dotaz bychom rádi z pozice gestora ZVZ objasnili, jak mají účastníci zadávacího řízení v dané situaci postupovat.
Dle § 110 odst. 2 ZVZ lze podat námitky proti všem úkonům zadavatele. ZVZ vyžaduje pro tento úkon písemnou formu, a to s odkazem na ustanovení § 110 odst. 7 tohoto zákona. Způsoby, kterými lze doručit tyto písemnosti upravuje ustanovení § 148 odst. 2 ZVZ, kdy jedním ze způsobů je prostřednictvím datové schránky.
Jak uvádíte ve Vašem dotazu, nebyly námitky podané prostřednictvím datové schránky stěžovatelem podepsány uznávaným elektronickým podpisem s odkazem na § 149 odst. 4 ZVZ. Zde bychom však rádi odkázali na „Stanovisko k aplikaci č. zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, na oblasti reglementované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ č. j. MV-34959-2/LG-2009 ze dne 5.6.2009, které vypracovalo Ministerstvo vnitra (dále jen „stanovisko MV“). Ve stanovisku MV je v článku 11. „K atestování informačního systému datových schránek“ uvedeno, že z obsahu pojmů elektronické prostředky a elektronické nástroje, jak jsou definovány v § 149 odst. 1 a 2 zákona, jednoznačně plyne, že datové schránky, respektive informační systém datových schránek nelze subsumovat ani pod jeden z těchto pojmů. Není ani sítí či službou elektronických komunikací, neboť ke komunikaci mezi dvěma datovými schránkami dochází uvnitř informačního systému datových schránek, nikoliv tedy po síti elektronických komunikací. Není ani programovým vybavením (software), protože datová schránka je kombinací programového vybavení a technického vybavení (hardware). Navíc, byť je spojena se sítí elektronických komunikací, ta slouží pouze k jejímu ovládání a úkony jsou činěny pouze mezi schránkami, nikoliv prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Z uvedeného důvodu se povinnost atestace podle § 149 zákona na datové schránky, respektive informační systém datových schránek nevztahuje. Ve snaze eliminovat pochybnosti ohledně vztahu datových schránek a elektronických prostředků a elektronických nástrojů Ministerstvo vnitra navíc iniciovalo modifikaci § 148 odst. 2 zákona v podobě doplnění datových schránek mezi způsoby komunikace.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že systém datových schránek nelze podřadit pod elektronické prostředky či elektronické nástroje. V případě doručování prostřednictvím datových schránek tedy nelze aplikovat oprávnění zadavatele podle § 149 odst. 4 věty poslední zákona, neboť to se vztahuje pouze na datové zprávy zasílané elektronickými prostředky.
V případě, že tedy námitky podané prostřednictvím datové schránky obsahovaly všechny náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 ZVZ, nebyl zadavatel oprávněn tyto námitky odmítnout. Tento závěr plyne také z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S710/2013/VZ-20179/2014/512/JLí ze dne 24. září 2014, které se problematikou podáním námitek prostřednictvím datové schránky zabývá. 
 

Seznam subdodavatelů

29. 1. 2015, 11:11:09 :: Dobrý den, Při realizaci veřejné zakázky vypsané na základě zadávacího řízení dle ZVZ má dodavatel dle § 147a odst. 4 zadavateli do 60 dnů od dodávky, resp. u dlouhodobých smluv nad 1 rok do 28. února následujícího roku dát seznam subdodavatelů, kterým za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % ceny (celkové nebo roční). Konkrétní subjekt lze označit za subdodavatele v případě, že na něj dopadá ustanovení § 17 písm. i) ZVZ, tedy takový subjekt je osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel plní určitou část veřejné zakázky nebo která poskytuje dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci a práva. Naše společnost soutěží a dodává většinou užívací práva společnosti Microsoft, kde samozřejmě cena za licence tvoří většinu plnění VZ. Prosím o vyjádření, zda se povinnost dodávat zadavateli seznam subdodavatelů vztahuje i na zahraniční výrobce software. Děkuji.

Dobrý den,
dodavatel je v seznamu subdodavatelů podle § 147a odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen uvést všechny subdodavatele, tedy všechny fyzické a právnické osoby naplňující znaky zákonné definice subdodavatele podle § 17 písm. i) ZVZ.
 
Dodavatel je proto v seznamu subdodavatelů povinen uvést všechny fyzické a právnické osoby podle § 17 písm. i) ZVZ, bez ohledu na to, zda:
a) jde o zahraniční subjekt se sídlem podnikání mimo území České republiky;
b) byl přímo obeznámen s realizací předmětné veřejné zakázky.
 
Zahraniční obchodní společnost dodávající většinu plnění veřejné zakázky, ať už se jedná o určité věci k užívání nebo nabytí práva k užívání licencí počítačových programů, výše uvedenou definici dle § 17 písm. i) ZVZ naplňuje, a z tohoto důvodu (přestože není subjektem domácím) ji dodavatel uvede v seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ.
 

nabídky

19. 11. 2014, 15:28:09 :: Dobrý den, jsou po skončení výběrového řízení v nějakém systému ochráněny před zneužitím? Jede mi o to jestli nabídky jsou voně přístupné nebo zda jsou nějak chráněny, např .před konkurencí,novináři apod. Děkuji Vácha

Dobrý den,
zák.č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZVZ“) neupravuje ochranu nabídek po skončení zadávacího/výběrového řízení.
 
V § 152 upravuje ZVZ možnost zadavatele vymínit si v zadávacích podmínkách povinnost dodavatele ve vztahu k ochraně určitých informací či dokladů poskytovaných zadavatelem dodavatelům.

V praxi se lze setkat s případy, kdy třetí subjekty žádají o poskytnutí částí či celých nabídek podaných na plnění veřejných zakázek ve smyslu ZVZ. Jsme toho názoru, že v takovýchto případech jsou zadavatelé, kteří jsou povinnými subjekty ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in- formacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“), povinni postupovat v souladu se ZSPI. ZSPI ve svém § 11 stanoví, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost ZSPI neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Nabídky či jejich části, podané na plnění veřejných zakázek jsou právě takovými informacemi vzniklými bez použití veřejných prostředků, a pokud se nejedná o nabídku podanou subjektem, kterému jsou uloženy povinnosti dle ZSPI, anebo pokud příslušný dodavatel s poskytnutím informace nevysloví souhlas, povinný subjekt (zadavatel) není oprávněn tyto informace žádajícímu subjektu poskytnout. 

Výše skutečně uhrazené ceny

1. 8. 2014, 11:32:47 :: Dobrý den, existuje povinný formulář k uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a uveřejňování subdodavatelů za plnění VZ? Děkuji za odpověď. Kubzová

Dobrý den,

povinný formulář k uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoven není.
Avšak struktura údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a uveřejnění seznamu subdodavatelů jsou stanoveny v příloze č. 5 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.
Pokud jde o výši skutečně uhrazené ceny, uveřejňuje se:
• skutečně uhrazená cena bez DPH v jednotlivých letech plnění
• skutečně uhrazená cena s DPH v jednotlivých letech plnění
Pokud jde o seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, uveřejňuje se:
• seznam subdodavatelů
• Ke každému subdodavateli se uvádí následující údaje:
o IČO
o název nebo obchodní firma uchazeče v případě právnické osoby/ jméno, příjmení uchazeče v případě fyzické osoby
o země sídla, místa podnikání nebo bydliště uchazeče.
Jako pomocný materiál při uveřejňování doporučujeme Metodiku k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která je dostupná zde:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf

zveřejňování částí VZ na profilu zadavatele

6. 6. 2014, 9:22:33 :: Chtěl bych se zeptat jak se na profilu zadavatele uveřejňují zakázky na části. Uveřejňují se data k případné každé části zakázky zvlášť jako samostatné zadávací řízení nebo data jen té VZ kde se oznamuje řešení VZ na části? Jaká je rozdíl mezi VZ na části a dílčím plněním VZ?

Dobrý den,
 zadávání veřejné zakázky dělené na části se řídí postupem podle ust. § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), který uvádí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
 
Protože ustanovení Zákona, která upravují povinnost zadavatele uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele, nespecifikují zvláštní způsob uveřejňování dokumentů a informací v případě veřejné zakázky rozdělené na části, uplatní se i zde pravidlo, podle kterého je zadavatel povinen uveřejňovat informace a dokumenty za každou část veřejné zakázky, jako by se jednalo o samostatné zadávací řízení.
 
Tím však není vyloučeno, aby profil zadavatele podporoval nad rámec povinných funkcionalit i funkcionalitu umožňující označit rozdělení veřejné zakázky na části, přičemž uveřejňovací povinnosti budou splněny v rámci jednotlivých částí.
 
Pokud jde o dotaz na rozdíl mezi „rozdělením veřejné zakázky na části“ a „dílčím plněním veřejné zakázky“,  Zákon právní institut (termín) „dílčí plnění veřejné zakázky“ nezná. S ohledem na ustálenou terminologii používanou v praxi však lze rozdíl mezi oběma pojmy vnímat tak, že zatímco v případě rozdělení veřejné zakázky na části zadavatel svou potřebu, kterou hodlá realizovat formou veřejné zakázky, rozdělí a každou část předmětu veřejné zakázky soutěží samostatně, tak v případě dílčího plnění se jedná o případy, kdy je jedna veřejná zakázka, která byla vysoutěžena jako celek, realizována pouze částečně (jde např. o dodávky předem určeného objemu určitého zboží po částech v několika termínech).

Uveřejnění negativní informace v případě skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů

24. 3. 2014, 14:00:25 :: Dobrý den, je nutné zveřejnit na profilu zadavatele dle ust. § 147a ZVZ rovněž negativní informaci o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, tj. v případech, kdy skutečně uhrazená cena plnění je v daném kalendářním roce nulová a dodavatel žádné subdodavatele nemá? Vztahuje se k zakázkám, jejichž realiazace přesahuje 1 kalendářní rok.

Dobrý den,

uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele upravuje § 147a zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
 
V odst. (1) ZVZ uvádí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,
b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,
c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
 
V odst. (3) téhož ustanovení ZVZ uvádí, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku.
 
Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky se nevztahuje na
 
• veřejné zakázky malého rozsahu,
• veřejné zakázky, u kterých veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. (1) písm. a), odst. (2), písm. a) a c), odst. (3) písm. e) a odst. (4) písm. d).
 
ZVZ v odst. (3) taxativně vymezuje výjimky, kdy veřejný zadavatel není povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že mezi výjimky není zahrnut případ, kdy zadavatel v daném kalendářním roce neuhradí žádnou cenu za plnění veřejné zakázky, pak má zadavatel povinnost uveřejnit i to, že žádnou cenu za plnění veřejné zakázky v daném kalendářním roce neuhradil.
 
Pokud jde o povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, je nutné vycházet z § § 147a odst. (4) ZVZ.
Citované ustanovení uvádí, že dodavatel předloží veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, v němž uvede subdodavatele, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10% nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5%
• z celkové ceny veřejné zakázky, nebo
• z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění přesahuje 1 rok.
 
ZVZ v § 147a odst. (7) taxativně vypočítává na jaké veřejné zakázky se nevztahuje povinnost stanovená odst. (4) téhož ustanovení. Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě nejedná o výjimku stanovenou § 147a odst. (7) ZVZ, musíte uveřejnit na profilu zadavatele, že dodavatel nemá žádné subdodavatele a tudíž ani subdodavatele, kterým by uhradil za plnění veřejné zakázky částky uvedené v § 147a odst. (4) ZVZ.

Nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené v § 147a ZVZ by mohlo být posuzováno jako správní delikt zadavatele podle § 120 odst. (1) písm. b) ZVZ, za který lze uložit pokutu do 20 000 000,-Kč.
 
Podotýkáme, že naše stanovisko vychází pouze z Vámi poskytnutých informací, stávající výkladové praxe ÚOHS a nelze předjímat případná další rozhodnutí ÚOHS nebo soudů v konkrétním případě. 

Výše skutečně uhrazené ceny

18. 4. 2014, 12:48:40 :: Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat při zveřejňování výše skutečně uhrazené ceny v následujícím modelu: V roce 2013 byla uzavřena smlouva na stavební práce, s plněním přesahující 1 rok. V roce 2014 byla řádně zveřejněna výše skutečně uhrazené cena za rok 2013. Akce byla ukončena (i finančně) v dubnu 2014. Dotazy: 1) Má být nyní zveřejněna výše skutečně uhrazené ceny za rok 2014 nebo cena celková? 2) Má být zveřejněno do 3 měsíců od ukončení realizace nebo do 31.3.2015? Děkuji za odpovědi.

Dobrý den,
ustanovení § 147a odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ukládá veřejnému zadavateli kumulativně dvě povinnosti.
Veřejný zadavatel jednak uveřejní výši skutečně uhrazené ceny za plnění celé veřejné zakázky, a to nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
Dále veřejný zadavatel v případě smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Tímto pravidlem zákonodárce rozšiřuje povinnosti zadavatele při uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny, a proto jej nelze vykládat jako důvod, proč by měla být zmírněna obecná zákonná povinnost zadavatele, uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
Pokud tedy došlo v dubnu 2014 ke splnění smlouvy na veřejnou zakázku, jejíž doba plnění přesahovala 1 rok, pak uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy. Zadavatel rovněž uveřejní v téže lhůtě výši ceny, která byla uhrazena v posledním roce plnění smlouvy.

§ 156 - Odůvodnění veřejné zakázky

28. 4. 2014, 9:49:04 :: Dobrý den, v průběhu lhůty pro podání nabídek zadavatel opravil písařskou chybu v Odůvodnění veřejné zakázky, v bodě Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady podle § 3 odst. 2 Vyhlášky č. 232/2012 Sb. Jedná se dle Vašeho názoru o tak zásadní změnu zadávacích podmínek, že mělo dojít k prodloužení lhůty pro podání nabídek či nikoliv? Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,
oprava písařské chyby  v „Odůvodnění  veřejné zakázky“, v bodě Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 232/2012 Sb. nezakládá povinnost prodloužit lhůtu dle § 40 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť ustanovení § 40 odst. 3 ZVZ se týká jen změn v zadávacích podmínkách.
Z definice zadávacích podmínek dle § 17 písm. l) ZVZ vyplývá, že jejich součástí jsou pouze dokumenty, jejichž obsahem jsou požadavky zadavatele.
Dokument „Odůvodnění  veřejné zakázky“ však žádné požadavky zadavatele neobsahuje (jeho účelem je toliko zvýšení transparentnosti zadávacího řízení), a proto se o změnu zadávacích podmínek nejedná.

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 60

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz