Jste zde: Úvodní strana > ... > Spolupráce a výměna informací > Info-forum > „STARÝ“ zákon č. 137/2006 Sb., o ... > Otázky a odpovědi > ČÁST PRVNÍ - Obecná ustanovení (§1 - §20)

Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

ČÁST PRVNÍ - Obecná ustanovení (§1 - §20)

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 167
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 17

Finanční limit rady města

18. 6. 2015, 19:28:22 :: Rada města Prostějova hodlá poskytnout 3,6 mil. Kč hokejovému klubu, za reklamu, při čemž náměstek Pospíšil tvrdí v tisku, že podle zakona smí rada města uzavírat smlouvy do PĚTI milionů Kč bez schválení zastupitelstvem. Také nesplní ani podmínku výběrového řízení, vyvěšení 30 dní na úřední desce. Děkuji za odpověď. Krejčí

Rozdělení na jednotlivé kategorie veřejných zakázek podle výše jejich předpokládané hodnoty má vliv především na následný postup zadavatele v samotném zadávacím řízení. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn využít výjimky ve smyslu § 18 odst. 5 Zákona a tyto zadávat mimo režim Zákona (při dodržení podmínky zachování obecných zásad dle § 6 Zákona). U podlimitních veřejných zakázek je zadavatel oprávněn využít zjednodušené postupy pro zadávání dotčené veřejné zakázky (typicky zjednodušené podlimitní řízení). Naopak nadlimitní veřejné zakázky jsou všechny kategorie zadavatelů povinny zadávat v zadávacím řízení ve smyslu Zákona.
Zakázky, které nedosáhnou limitu 2 000 000 bez DPH, (tzv. veřejné zakázky malého rozsahu) bývají v obcích a městech upraveny směrnicí pro zadávání zakázek malého rozsahu, kterou se následně řídí. V případě, že předpokládaná hodnota přesáhne uvedené dva miliony, je veřejný zadavatel – v tomto případě město Prostějov – povinen postupovat dle zák. č.  137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to zahájit zadávací řízení.
K Vaší otázce ohledně lhůt ve výběrovém řízení: Lhůty v zadávacím řízení určuje veřejný zadavatel. Při určení lhůty platí zásada, že musí vždy určit lhůtu s ohledem na předmět veřejné zakázky. V rámci toho by tedy měl přihlédnout zejména k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek dodavateli.
Pokud tedy veřejný zadavatel zahájí zjednodušené podlimitní řízení, nesmí být lhůta pro podání nabídek kratší než 15 dnů, pokud zahájí otevřené řízení, nesmí být kratší než 22 dnů.
 

Zajištění služeb na základě in-house výjimky pro příspěvkovou organizaci

17. 8. 2015, 11:46:36 :: Dobrý den, prosím o odpověď na otázku použití in-house výjimky pro zajištění služeb veřejným zadavatelem pro jím zřízenou příspěvkovou organizaci. Město má zájem umožnit příspěvkové organizaci, jejímž je zřizovatelem, a prostřednictvím které plní některé úkoly ve veřejné správě, využívat zdarma IT služby. Je možné, aby město na základě in-house výjimky zadalo veřejnou zakázku a nakoupilo služby pro svou příspěvkovou organizaci? Poskytovatel služeb by byl smluvně zavázán veřejnému zadavateli - městu, se kterým je ve vztahu in-house, ale služby by poskytoval fakticky příspěvkové organizaci, se kterou ve vztahu in-house není. Děkuji.

V případě, že zřizovatel provádí veřejnou zakázku a jejím prostřednictvím nakupuje služby nebo zboží pro svoji příspěvkovou organizaci, nejedná se o použití výjimky in-house, ale o standardně realizovanou zakázku.

Zákon o veřejných zakázkách nikterak neřeší vzájemné vztahy mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací. Tyto vztahy vyplývají mj. ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPUR). Podle § 27 odst. 2 písm. f) ZRPUZ zřizovatel vymezí příspěvkové organizaci práva a povinnosti k využívání svěřeného majetku vč. jeho rozšiřování se souhlasem zřizovatele (§ 27 odst. 4 ZRPUR). V případě, že by příspěvková organizace chtěla nabýt majetek do svého vlastnictví úplatným způsobem, musí o nabytí majetku rozhodnout zřizovatel (§ 27 odst. 5 písm. d) ZRPUR); jinak platí, že příspěvková organizace nabývá majetek do vlastnictví zřizovatele, který si může vyhradit svůj předchozí souhlas. Zřizovatel kontroluje hospodaření příspěvkové organizace (§ 27 odst. 9 ZRPUR).

Lze si jistě představit různé modelové situace od praktické autonomie příspěvkové organizace přes schvalování zadávacích podmínek a návrhu smlouvy zřizovatelem až po kompletní zadávání všech veřejných zakázek zřizovatelem.

Zřizovatel může např. určit, že do určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky může příspěvková organizace vybírat dodavatele sama, nad tuto výši bude veřejnou zakázku pro příspěvkovou organizaci zadávat (soutěžit) zřizovatel. Zřizovatel si také může vyhradit kontrolní pravomoci ex ante v různých částech zadávacího řízení (např. kontrola zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení, kontrola správnosti průběhu zadávacího řízení před podpisem smlouvy).

Je však třeba říci, že není možné, aby zadavatelem byla příspěvková organizace a výběr dodavatele prováděl zřizovatel, protože zřizovatel není v daném případě zadavatelem, vykonává pouze kontrolní pravomoc.

Jak z výše uvedeného vyplývá, město může v souladu se Zákonem zadat veřejnou zakázku a nakoupit služby pro svou příspěvkovou organizaci.

Veřejný zadavatel

23. 3. 2015, 15:16:50 :: Dobrý den, můj dotaz je velmi jednoduchý a prostý a to, zda akciová společnosti (včetně jejích dceřiných společností) je veřejným zadavatelem ve smyslu zákona 137/2006 Sb. 100% akcionář je město. Děkuji,

Pro naplnění podmínek veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., (dále též "ZVZ"),  je nutné kumulativně, splňovat níže uvedené podmínky:

  1. jiná právnická osoba je založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
  2. tato právnická osoba je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
Výklad podmínky uvedené v bodě 1 vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie, a to příkladmo z rozsudku C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding Bv. ze dne 10. 11. 1998, rozsudku C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy a Rakennuttajatoimisto Vilho Tervomaa vs.Varkauden Taitotalo Oy, ze dne 22. 5.2003. Z citovaných rozsudků vyplývá, že k potřebám veřejného zájmu lze podřadit především takové potřeby, které se z důvodů spojených s obecným zájmem rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv.
Při posuzování, zda existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být tedy vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. Z toho důvodu je nutné brát ohled na skutečnost, zda primárním cílem takové právnické osoby je či není vytváření zisku, zda plně nese ekonomická rizika spojená s výkonem své činnosti (například tím, že by zřizující orgán nereagoval na ztrátu, která by pro společnost byla likvidační) a zda je její činnost financována z veřejných zdrojů.
K podmínce uvedené v bodě 2 lze uvést, že společnost je převážně státem či jiným veřejným zadavatelem financována v okamžiku, kdy je více než polovina jejích nákladů hrazena z veřejných zdrojů. Ovládáním ve smyslu ustanovení § 74 a § 75  zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), je míněn vztah mezi ovládající a ovládanou osobou, kde ovládající osoba fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby, přičemž není rozhodné, zda ovládajícími osobami je jeden či více veřejných zadavatelů.
 Jelikož ve svém dotazu nespecifikujete účel zřízení dané akciové společnosti, lze pouze v obecné rovině na základě shora uvedeného shrnout, že pokud právnická osoba vykonává činnosti sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu (přestože s touto činností vykonává také jinou obchodní činnost), jejím primárním cílem není vytváření zisku, je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem (tzn. více než polovina jejích nákladů je hrazena z veřejných zdrojů) a vztah mezi ovládající a ovládanou osobou naplňuje znaky § 74 a § 75  ZOK  pak se jeví, že by se v daném případě mohlo jednat o veřejného zadavatele.
 

Centrální zadavatel

16. 2. 2015, 16:41:56 :: Dobrý den - můj dotaz se týká zadání VZMR. Zadavatel (obec) hodlá vyhlásit VZMR na dodávku propagačních předmětů. V rámci sdružení nákupu chce zadavatel nakoupit propagační předměty i pro příspěvkové organizace zřízené zadavatelem. Výsledkem VZMR by byly samostatné smlouvy či objednávky mezi dodavatelem a zadavatelem, dodavatelem a jednotlivými příspěvkovými organizacemi. Musí být v případě VZMR uzavřena mezi zadavatelem a příspěvkovými organizacemi písemná smlouva o centralizovaném zadávání? Děkuji.

Dobrý den,
v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nemusí zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Postup realizace centralizovaného zadávání je definován v § 3 ZVZ. Samotné zahájení centralizovaného zadávání je vázáno na splnění zákonné podmínky, která spočívá v povinnosti zadavatele a centrálního zadavatele uzavřít spolu písemnou smlouvu, jejímž předmětem bude úprava vzájemných práv a povinností souvisejících s centrálním zadáváním. Teprve okamžikem uzavření takovéto smlouvy je centrální zadavatel oprávněn ve vztahu k dotčeným zadavatelům (ve Vašem případě tedy ve vztahu k příspěvkovým organizacím tímto centrálním zadavatelem zřízeným) zahájit samotné centralizované zadávání.
V případě, že zadavatel, který hodlá prostřednictvím VZMR postupem mimo režim ZVZ, pořizovat plnění nejen pro sebe, ale i pro zadavatele jím zřízené, není sice centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, nicméně v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel. Jinak řečeno takový zadavatel se ocitá v roli zprostředkovatele, který prostřednictvím VZMR pořizuje určitá plnění
i pro své podřízené organizace.
Lze tedy shrnout, že budete-li pořizovat předmětné dodávky formou VZMR mimo režim ZVZ i pro své příspěvkové organizace, bude stejně jako v případě centrálního zadávání nezbytné uzavřít s Vašimi příspěvkovými organizacemi smlouvu, ve které budou jednoznačným způsobem vymezena práva a povinnosti smluvních stran související s takovýmto pořizováním dodávek.
 

Předpokládaná hodnota - druh ZŘ

16. 2. 2015, 14:19:51 :: Dobrý den, připravujeme výběrové řízení na dodavatele kancelářských potřeb. Předpokládaná hodnota zakázky na kalendářní rok činí přibližně 1,3 mil. Kč bez DPH. Rádi bychom uzavřeli rámcovou smlouvu s jedním dodavatelem na dobu 1 roku. Náš dotaz se týká stanovení druhu zadávacího řízení. Může být veřejná zakázka dle výše uvedené specifikace zadávána jako VZMR, když je záměrem uzavření rámcové smlouvy na 1 kalendářní rok? Je pro stanovení předpokládané hodnoty a určení druhu zadávacího řízení vždy rozhodující doba, na kterou má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat? Nebo musí zadavatel (veřejný zadavatel dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c ZVZ) stanovit předpokládanou hodnotu a druh zadávacího řízení za dobu 48 měsíců, jelikož je předpoklad, že zadavatel bude zadávat zakázku na kancelářské potřeby i v dalších letech (potencionální doba trvání by tak byla na dobu neurčitou). Tentýž problém řešíme při stanovení předpokládané hodnoty a následném druhu zadávacího řízení u veřejných zakázek, jejichž předmětem je: poskytování telekomunikačních a datových služeb, servis a opravy vozidel a dalších opakujících se dodávek a služeb. Děkuji.

Dobrý den,
 v první řadě je nezbytné, aby si zadavatel ujasnil své potřeby. Lze předpokládat, že dodávky kancelářského papíru, stejně jako poskytování telekomunikačních a datových služeb bude zadavatel požadovat po celou dobu fungování úřadu. Zadavatel si však musí zodpovědět otázku, zda se tyto potřeby budou v čase měnit či zda jsou potřeby zadavatele v čase konstantní (resp. přibližně stejné) a tomu přizpůsobit délku smluvního vztahu s vybraným dodavatelem. Zadavatel musí při svém rozhodování vzít v úvahu rovněž hledisko proměnlivosti ceny daného plnění, přičemž např. u kancelářských potřeb lze mít za to, že k výrazným cenovým výkyvům či změnám v střednědobém horizontu nedochází a lze tedy považovat za vhodné uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem na delší časové období. Jiný přístup však může zadavatel zvolit v případě plnění, které je velmi proměnlivé v čase- např. výpočetní technika. Zadavatel by si měl tedy v první řadě uvědomit své potřeby a zohlednit výše uvedené faktory a rovněž skutečnost, zda pořízením plnění na delší časový úsek, např. na 4 roky, nemůže zadavatel získat značné finanční úspory v důsledku množstevních slev. Z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se nelze vyjádřit k vymezení předmětu veřejné zakázky, ale pouze ke stanovení předpokládané hodnoty. Při vymezování předmětu, resp. při zjišťování potřeb zadavatele, je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Poté, co zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky, postupuje při získávání předpokládané hodnoty dle § 13 ZVZ. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Rozhodným pro stanovení předpokládané hodnoty je vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky jako určité dodávky požadované v období jednoho roku, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s § 13 ZVZ pro plnění poskytované po dobu jednoho roku, pokud mají být předmětem veřejné zakázky dodávky poskytované po dobu 4 let, bude zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty uvažovat finanční prostředky vynaložené za dané plnění po dobu čtyř let. Pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v takové výši, které odpovídá finančním limitům stanoveným v ZVZ pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat při výběru dodavatele v souladu s tímto zákonem. Pokud předpokládaná hodnota nedosahuje finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky, jedná se tedy o veřejné zakázky malého rozsahu, není zadavatel povinen postupovat v souladu se ZVZ. V takovém případě je nezbytné dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ a dále postupovat podle interních směrnic, které většina zadavatelů pro účely postupu při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky přijímá. Závěrem shrnujeme, že pokud zadavatel ví, že bude dodávky kancelářských potřeb poptávat každý rok, měl by uzavřít smlouvu na dobu delší než jeden rok. Pokud totiž zadavatel zadává standardizované plnění opakovaně každý rok, přičemž si je vědom svých potřeb v dalších letech a zároveň je naplněna podmínka, že takovým jednáním dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v ZVZ, lze takové jednání považovat za rozporné se ZVZ, jelikož dochází k porušení ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ.

Veřejná zakázka na dodávky nebo na stavební práce

12. 11. 2014, 14:57:43 :: Dobrý den, s ohledem na Vaše stanoviska ze dne 10. 9. 2013 (Výměna oken - VZ na stavební práce nebo dodávky), ze dne 26. 6. 2007 (Výměna oken) a ze dne 5. 9. 2014 (Rekonstrukce výtahu) bych Vás ráda poprosila o upřesnění, kdy v případě zakázky na výměnu výtahu a zakázky na výměnu oken se bude jednat o zakázku na dodávku, jejíž součástí je provedení stavebních prací (§ 8 odst. 2 ZVZ), a kdy se bude jednat o zakázku na stavební práce (§ 9 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 ZVZ)? Jedná se o zboží, u kterého zadavatel většinou poptává současně dodávku a jeho montáž a není možné jednoduše říci, že hlavním účelem zakázky je dodávka např. oken nebo že hlavním účelem zakázky je jejich montáž - jedno bez druhého by nesplnilo účel zakázky jako celku. Bylo by možné poskytnout i nějaké obecné vodítko k Příloze č. 3 k ZVZ, tj. v jakých případech se činnosti uvedené v Příloze č. 3 stávají pouze součástí zakázky na dodávku, přestože v § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ se předpokládá, že provedení stavebních prací zde uvedených je veřejnou zakázkou na stavební práce? Velice předem děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den,
Pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže je rozhodující, zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.
 
 
Dle ustanovení § 8 odst. (2) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou na dodávky i taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Toto ustanovení dopadá právě na situaci, kdy účelem veřejné zakázky je pořízení výtahu, ale současně je potřeba ještě plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu - činnosti související s instalací zařízení a přizpůsobení výtahové šachty. Aby tedy mohl být nový výtah uveden do provozu, je třeba provést nezbytné stavební a montážní práce, které jsou v tomto případě jednoznačně vedlejším plněním, tzn. hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového výtahu schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.
 
Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3. Popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.31 Instalace elektrických rozvodů a zařízení, jejímž obsahem je montáž výtahů a eskalátorů v budovách a jiných stavbách. Tuto činnost lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Z ustanovení § 9 odst. (2) ZVZ vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Základním účelem ve smyslu § 9 ZVZ je, zdali stavební práce jsou hlavním plněním veřejné zakázky a dodávka výtahu je pouze nezbytná k provedení předmětu veřejné zakázky.
 
 
 
 
K Vašemu dotazu ohledně veřejné zakázky na výměnu oken sdělujeme následující.
 
 
Stejně jako v přechozím případě tzv. „smíšených“ veřejných zakázek je pro určení druhu veřejné zakázky nutné určit, kdy část plnění vykazuje znaky veřejné zakázky na dodávky (viz § 8 odst. 1 ZVZ) a část plnění lze považovat veřejnou zakázku na stavební práce (viz § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ). S ohledem na výměnu oken a ve spojení s třídou 45.42 „Truhlářské kompletační práce“ přílohy č. 3 k ZVZ, je opět podstatné, co lze považovat za základní účel veřejné zakázky. Pokud lze montáž oken považovat za podstatu (smysl) předmětu plnění veřejné zakázky a pokud je dodávka oken nezbytná pro zajištění předmětné montáže, veřejná zakázka bude s ohledem na § 9 odst. 2 ZVZ považována za veřejnou zakázku na stavební práce. Kritériem určujícím, zda je dodávka pro provedení díla nezbytná, může být okolnost, zda konkrétní komponenty (okna) jsou do díla (budovy) integrovány trvale, přičemž případnou demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci. Při výměně oken jde obecně o jejich zabudování, které má trvalý charakter, přičemž okna jsou nedílnou funkční součástí budovy. Veřejná zakázka, jejímž předmětem je výměna oken, tak bude veřejnou zakázkou na stavební práce. K předmětné problematice přistupuje obdobně také Nejvyšší správní soud ČR, když v rozhodnutí č.j. 5 Afs 68/2011 – 99 vychází z předpokladu, že výměna oken je veřejnou zakázkou na stavební práce.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky (dle § 9 odst. (2) ZVZ) a naopak nelze zahrnout dodávky, které k provedení stavebních prací nezbytné nejsou. Takové dodávky tvoří samostatný předmět veřejné zakázky a zadavatel neporuší ZVZ, pokud je zadá odděleně od veřejné zakázky na stavební práce; naopak je takto povinen postupovat. Jinými slovy je nutné zvážit, zda dodávky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky, či je možné, aby veřejná zakázka na stavební práce mohla být realizovat, aniž by byly některé z plánovaných dodávek pořízeny. V případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky tedy neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek) ale pravidlo účelu. Stanovit jednoduché obecně použitelné pravidlo, které bude použitelné při posuzování všech veřejných zakázek se smíšeným předmětem, není s ohledem na rozmanitost jednotlivých veřejných zakázek, jejich předmětů a veškerých okolností ovlivňujících konkrétní veřejné zakázky možné, vždy bude nezbytné posoudit každou takovou veřejnou zakázku individuálně. S ohledem na limity jednotlivých druhů veřejných zakázek a s tím související povinnosti uložené zadavatelům veřejných zakázek v zadávacím řízení lze zadavatelům doporučit, aby v případě pochybností o základním účelu veřejné zakázky, tuto zakázku zadávali jako veřejnou zakázky na dodávky a nikoli jako veřejnou zakázku na stavební práce.
 

Průzkum trhu

5. 2. 2015, 19:41:36 :: Dobrý den, zajímalo by mne zda li příspěvková organizace zřizovaná obecním úřadem musí zadávat veřejné zakázky. Např nákup učebnic cca do hodnoty 480 000 bez DPH, smlouva z dodavatelem plynu v hodnotě cca 1200 000...Nebo zda li v tomto může použít průzkum trhu. Od jaké a do jaké výše může fungovat na bázi průzkumu trhu..? děkuji za odpověď Stehlíková

Dobrý den,
příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek je dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veřejným zadavatelem, a proto se na ni vztahují příslušné povinnosti dle ZVZ.
Jako každý veřejný zadavatel je tak před zahájením zadávacího řízení povinna stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Tu podle § 13 odst. 2 ZVZ stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.
 
Pokud veřejná zakázka s ohledem na výši předpokládané hodnoty spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu (její předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), není veřejný zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný podrobně upravený postup, ale je však při výběru dodavatele povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
 
Obecně platí, že úměrně předpokládané hodnotě     plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na:
 

  • transparentnost     zadání veřejné zakázky,
  • hospodárnost, efektivnost a účelnost     – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
  • administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.
 
Je vhodné, aby si zadavatel stanovil způsob zadání veřejné zakázky malého rozsahu (v závislosti na výši její předpokládané hodnoty, včetně stanovení finančních limitů oddělujících různé způsoby zadání veřejné zakázky malého rozsahu) ve vnitřním předpisu    .
Zadavateli lze doporučit, aby při přípravě vnitřního předpisu zohlednil Metodiku zadávání veřejných zakázek, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a jež je dostupná online na URL adrese: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.
 
Metodika rozlišuje několik základních způsobů zadání veřejné zakázky malého rozsahu:
 
  • přímé zadání (oslovení jednoho dodavatele a uzavření písemné smlouvy nebo nákup objednávka-faktura);
  • uzavřená výzva (zadavatel osloví uzavřený okruh možných dodavatelů a vybere nejvhodnější nabídku);
  • otevřená výzva (zadavatel vhodným způsobem oznámí/uveřejní svůj záměr uzavřít smlouvu neomezenému okruhu uchazečů).
 
Při pořizování hodnotově nejnižších veřejných zakázek, především v případě operativních nákupů drobných položek, je možné prostřednictvím vnitřního předpisu oprávnit vedoucího pracovníka k volbě dodavatele vycházející z jeho odborného úsudku. V případě, kdy zadavatel nemá potřebné zkušenosti, či nezná relevantní trh, provede před přímým zadáním veřejné zakázky průzkum trhu (porovnání několika dodavatelů, jejich možností, reference na internetu či jinde). Je vhodné tuto možnost omezit maximální možnou částkou, kterou však ZVZ nestanovuje, a proto by měla být upravena ve vnitřním předpisu.  
 

§ 18 in hous

28. 1. 2015, 7:42:59 :: Dobrý den, před časem jsem se dotazovala na zadávání veřejných zakázek společnosti zřízené městem. Město v ní má 100% majetkovou účast. Vaše odpověď zněla, že tato firma musí pro veřejného zadavatele vykonávat více než 80% své činnosti. Vzhledem k tomu, že "naše" společnost tuto podmínku nesplňuje, chtěla jsem se zeptat, jak se toto chová u veřejných zakázek malého rozsahu (tj. zakázky mimo režim zákona). V současné době technické služby vykonávají pro město činnosti přibližně ze 60%. Je toto % dostačující a může město zadat zakázku malého rozsahu přímo TS. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 18 a 19 stanoví výjimky opravňující při zadávání veřejných zakázek postupovat mimo režim ZVZ, přičemž každá tam uvedená výjimka se chová samostatně.
Stanovil-li zadavatel postupem dle § 13 ZVZ předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nižší než 2 mil. Kč resp. 6 mil Kč, je oprávněn (nikoliv však povinen) při zadávání této veřejné zakázky postupovat dle § 18 odst. 5 ZVZ a tuto veřejnou zakázku zadávat mimo režim ZVZ. V takovém případě není zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, mimo povinností uvedených v § 6 ZVZ tj. dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a v § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ tj. uveřejnění na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejné zakázky v případě, že její cena přesáhne hodnotu 500 tis. Kč bez DPH, omezen ustanoveními ZVZ.
Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že ačkoliv „vaše“ společnost zcela nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ tzv. „in-house“ výjimky, nic nebrání tomu, aby zadavatel (město) veřejnou zakázku malého rozsahu zadal za dodržení výše uvedených podmínek přímo „vaší“ společnosti. Nutno ovšem připomenout § 13 odst. 3 a 8 ZVZ zakazující zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tímto došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit (2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací) respektive přikazující zadavateli při stanovení předpokládané hodnoty povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období mimo ty služby či dodávky, jejichž jednotková cena se v průběhu účetního období mění a zároveň zadavatel tyto služby či dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.

in house

28. 1. 2015, 14:06:59 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na následující: město (veřejný zadavatel) zřídilo společnost s ručením omezeným na poskytování IT služeb a je jejím 100% vlastníkem. Společnost splňuje podmínky výjimky § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ.Může se tato společnost účastnit zadávacích řízení vyhlášených příspěvkovými organizacemi zřízenými týmž městem nebo může taková příspěvková organizace využít výjimky § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a zadat zakázku přímo takové společnosti? Velice děkuji za odpověď

Dobrý den,
pro účely ZVZ se za veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ považuje příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Zadává-li taková příspěvková organizace veřejnou zakázku, je povinna postupovat v souladu se ZVZ, přičemž k použití tzv. „in-house“ výjimky je nutné, aby podmínky k jejímu využití (výlučná majetková práva a výkon podstatné činnosti) tento dodavatel splňoval přímo k příspěvkové organizaci dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, nikoliv však k jejímu zřizovateli. ZVZ ale již nezakazuje ani nijak neomezuje účast takového dodavatele na hospodářské soutěži.
 
Z výše uvedeného tak vyplývá, že nic nebrání tomu, aby se Vámi uváděná společnost s ručením omezeným účastnila zadávacího řízení dle ZVZ zahájeném příspěvkovou organizací, nelze ale, aby příspěvková organizace postupovala dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a veřejnou zakázku zadala přímo této společnosti s ručením omezeným, neb tato společnost podmínky tam uvedené nesplňuje k příspěvkové organizaci, ale k jejímu zřizovateli tj. k městu.
 

Dělení veřejné zakázky

22. 1. 2015, 10:29:53 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na korektnost zadání veřejné zakázky v obci v souladu se ZVZ. Jedná se o výstavbu víceúčelového hřiště na zelené louce, na kterou je zpracována jedna projektová dokumentace a vydáno jedno stavební povolení. Celkový rozpočet akce činí 11 mil. Kč bez DPH. Minulé zastupitelstvo obce se rozhodlo, že stavbu hřiště rozdělí do několika etap a několika let, protože obec by nebyla schopná kvůli finanční náročnosti akce realizovat výstavbu celého hřiště najednou a žádnou dotaci na akci nesehnala. 1. etapa za cca 2 mil. Kč byla zrealizována v roce 2014 a zahrnovala pouze zemní práce - zejm. srovnání plochy pod jednotlivými hřišti a parkovacími plochami do roviny, vybagrování terénu pro příjezdovou cestou apod. Obec realizovala zadávací řízení jako zakázku malého rozsahu mimo režim zákona. Vybrali zhotovitele, který zrealizoval stavební práce. Chci se zeptat, zda v tomto případě bylo při zadávání veřejné zakázky postupováno správně, zda nedošlo k jejímu dělení a zda nemělo být při zadávání 1. etapy použito řízení dle ZVZ (tedy zda se při zadávání 1. etapy neměl stanovit druh zadávacího řízení podle celkové předpokládané hodnoty zakázky, tedy 11 mil. Kč). Nedokážu posoudit, zda 1. etapa splňuje definici nějakého funkčního celku. Jsou zde hotové pouze terénní úpravy (zemní práce), zasetá tráva a osazené 2 fotbalové branky. Gró projektu však spočívá ve vybudování vícelúčelového sportoviště, dětského hřiště atd. a bez dodělání této části by zrealizované zemní práce neměly žádný význam. Výstavba druhé etapy se plánuje nyní. V obci je nové zastupitelstvo. Jak má obec postupovat nyní, aby nedošlo k porušení zákona? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
zadavatel se v souladu s § 13 odst. 3 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) musí vyvarovat neodůvodněného dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem by bylo snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem pro přísnější režim zadávání veřejných zakázek. Při posouzení, zda šlo o nepřípustné dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je tvořen jedním souvislým funkčním celkem. K této problematice se ve své rozhodovací praxi několikrát vyjádřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který např. ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh ze dne 22.11.2010 konstatoval, že „Skutečnost, jestli se v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu pořizovaná plnění věcně, místně a časově souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti, popř. zda tvoří jeden funkční celek.“
Zásadní při zadávání veřejné zakázky je tedy správné vymezení jejího předmětu a stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky postupem dle § 13 odst. 2 ZVZ.
Dle § 98 ZVZ může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Musí se tedy jednat o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět připouští rozdělení na části. Zadavatel pak bude oprávněn uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu, a tudíž mu bude umožněno podmínit začátek realizace druhé či další části tomu, kdy bude disponovat potřebnými finančními prostředky. Zadavatel může zahájit zadávací řízení buď jedním oznámením či výzvou o zahájení zadávacího řízení pro všechny části veřejné zakázky nebo mohou být jednotlivé části zakázek zahájeny vlastními oznámeními či výzvami. V případě rozdělení veřejné zakázky na části je však rozhodující předpokládaný součet všech částí veřejné zakázky. Pokud tedy součet odpovídá podlimitní veřejné zakázce, je zadavatel povinen všechny části veřejné zakázky zadávat jako podlimitní a nikoliv v mírnějším režimu, a to i v případě, kdy by hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky rozsahem odpovídaly veřejným zakázkám malého rozsahu. Takovou zakázku je pak potenciálně možné plnit prostřednictvím více dodavatelů. Zadavatelé jsou pak oprávněni podávat nabídky na všechny části VZ, jen na některé části VZ, ale pouze i na jednu její část. Způsob rozčlenění zakázky na jednotlivé etapy včetně následné realizace dle dostupných finančních zdrojů
musí být uveden jak v zadávací dokumentaci, tak ve smlouvě.
S ohledem na shora uvedené a na základě Vámi poskytnutých informací se domníváme, že výstavba víceúčelového hřiště ve Vaší obci představuje jednu podlimitní veřejnou zakázku a navrhujeme tedy zadat stavbu hřiště v zadávacím řízení dle ZVZ s tím, že ve výzvě či v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedete, že hodláte tuto veřejnou zakázku rozdělit na části a vymezíte předmět těchto jednotlivých částí.
 

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 167
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 17

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz