Jste zde: Úvodní strana > ... > Spolupráce a výměna informací > Info-forum > „STARÝ“ zákon č. 137/2006 Sb., o ... > Otázky a odpovědi > ČÁST PÁTÁ - Ochrana proti nesprávnému ...

Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

ČÁST PÁTÁ - Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele (§110 - §124)

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 45

Projektant a realizátor současně?

15. 7. 2015, 15:33:51 :: Dobrý den, zajímá mě, zda může jedna firma vyhrát výběrové řízení na vytvoření projektové dokumentace ke stavební zakázce…. Toto vyhrát ve VŘ, a vytvořit. Za půl roku se dle tohoto podkladu zpracuje VŘ na veřejnou zakázku malého rozsahu 2.kategorie na stavební práce na realizátora stavby (dle tohoto projektu). Proběhne VŘ a vyhraje to opět firma, která dělala projektovou dokumentaci a zároveň se zabývá stavebními pracemi. Tzn. je to projektant, i realizátor na jedné totožné stavbě. Je toto dle zákona možné? Stavební dozor si budou také dělat oni? VŘ dle zadávací dokumentace řídí dle zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách. Děkuji. S pozdravem Nožička

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nezakazuje, aby při dodržení všech zásad a postupů, jež pro daná zadávací řízení stanovuje, se nemohl vítězný uchazeč zadávacího řízení na vytvoření projektové dokumentace zúčastnit nového zadávacího řízení, jehož předmětem je realizace stavby, k níž projektovou dokumentaci vytvořil. Pokud tedy takový uchazeč splní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější postupem dle § 81 ZVZ, není v rozporu se ZVZ ji tomuto uchazeči zadat.  
Závěrem zdůrazňujeme, že zadavatel musí dodržet zásady uvedené v ZVZ a zároveň musí zajistit, že žádnému z uchazečů nevznikne neoprávněná výhoda v daném zadávacím řízení. V souvislosti se stavebním dozorem odkazujeme na ustanovení § 46d odst. 2 ZVZ, dle kterého „Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.“
 

Diskriminační podmínky ZŘ

6. 10. 2015, 9:12:13 :: Dobrý den, naše firma se chce ucházet o zakázku rekonstrukce kotelny. Se zakázkami stejného rozsahu máme mnoho zkušeností, za 20 let máme dostatek referenčních staveb ale na tuto konkrétní zakázku nedosáhneme vzhledem k podle nás diskriminačním požadavkům zadavatele. Jde o to, že zadavatel udal předpokládanou hodnotu zakázky na 707 000 kč bez DPH ale pro splnění kvalifikačních předpokladů požaduje za posledních 5 let 3 zakázky s minimálním plněním 1 350 000 Kč bez DPH a navíc dokázat minimálně 2 zakázky plněné za provozu budovy bez odstávky od energii. Těmito požadavky ale vyřadil 99,9% firem, reálná hodnota této zakázky je max 350 000 Kč bez DPH takže i předpokládaná cena je účelově nadhodnocená. Asi proto aby zadavatel mohl zadat zakázku i na základě jedné nabídky. Jak se můžeme proti tomuto postupu bránit a kde ? Má zadavatel právo požadovat takové nepřiměřené požadavky v násobcích reálné hodnoty zakázky ? Děkuji za odpověď Švrček

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) umožňuje veřejné zakázky malého rozsahu (dále také „VZMR“) dle § 18 odst. 5 ZVZ za současného dodržení zásad dle § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zadávat mimo režim ZVZ. ZVZ mimo výše uvedený § 6 ZVZ a § 147a odst. 2 písm. c) ZVZ stanovící povinnost uveřejnit smlouvu s vítězným dodavatelem na profilu zadavatele v případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tis. Kč bez DPH, neobsahuje procesní úpravu zadávání VZMR. Záleží tedy vždy na zadavateli, jakým způsobem bude v konkrétní VZMR postupovat. Výjimkou jsou spolufinancované veřejné zakázky, kdy kromě výše uvedených povinností musí zadavatel taktéž dodržovat závazné postupy poskytovatele dotace.
Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

zrušení soutěže o návrh

24. 2. 2015, 18:06:36 :: Dobrý den, může zadavatel zrušit soutěž o návrh i podle § 84 ZVZ? Děkuji

Dobrý den,
soutěž o návrh (dále jen „SON“) je postavena dle § 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mimo kategorii postupů pro zadávání veřejných zakázek se samostatnou úpravou v části čtvrté ZVZ a není tak ani řazena mezi druhy zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 ZVZ.
 
Přistoupit ke zrušení probíhající SON je zadavatel oprávněn podle samostatné úpravy § 108 ZVZ, ale pouze pokud si to vyhradil soutěžními podmínkami a stanovil-li způsob odškodnění všech účastníků soutěže. Úprava SON však neodkazuje na podpůrné použití § 84 ZVZ. Ukončení SON prostřednictvím jejího zrušení není ZVZ preferováno, a proto je třeba oprávnění zadavatele zrušit SON vykládat zužujícím způsobem. Lze tedy konstatovat, že zadavatel obecně není oprávněn zrušit SON postupem podle § 84 ZVZ.
 
Zároveň je třeba doplnit důležitou výjimku z tohoto pravidla, kdy je zadavatel oprávněn zrušit SON z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, pokud si nevyhradil oprávnění v souladu s § 108 ZVZ (a zároveň uplatněnému důvodu zrušení odpovídá skutkový stav).
 
Oprávnění zadavatele dovozujeme ze systematického výkladu ZVZ, konkrétně je třeba najít vyvážený výklad ZVZ ve vztahu k povinnosti zadavatele odeslat dle § 107 odst. 3 ZVZ k uveřejnění výsledek SON. Tuto zákonnou povinnost nelze splnit, pokud zadavatel neuvede do povinně používaného formuláře F13 „Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon“ identifikační údaje účastníka soutěže, který podal nejvhodnější návrh. Zákonná povinnost zaniká, pouze pokud zadavatel SON zruší.
 
Z tohoto důvodu je nutné umožnit zadavateli legálně zrušit SON, pokud ve stanovené lhůtě neobdržel žádný soutěžní návrh, nebo vyloučil všechny účastníky soutěže. Opačný výklad ZVZ by zadavateli ukládal zákonnou povinnost odeslat k uveřejnění výsledek SON, jež by ovšem nemohl z objektivních důvodů splnit.
 

ODPOVĚDNOST ZADAVATELE - NULA A VELKÁ

25. 12. 2014, 9:35:22 :: Vážení, marně pátrám v zákoně o veřejných zakázkách (137), kterak je vymezena a specifikována odpovědnost zadavatele za komplexní správnost výběrového řízení. Jsem stavební technik. Prošel jsem ledasjaké stavby, pracoval jsem s různými lidmi. Ale to, co se děje posledních cca 5 let ve stavebnictví je hnuj a chlív (a to je hodně slabý výraz). Zadavatel řeší ve výkresové části 80 kusů železobetonových pilot , kus po 3m délky. Při dotazu, kde jsou vrtací práce a armování betonu bylo odpovězeno (přesná citace): Vzhledem k tomu, že není možné zjistit skutečný stav podloží, jsou v projektové dokumentaci resp. v rozpočtu uvedeny pouze položky (zpracování a dodávka betonu do pilot), které pro zpracování nabídkové ceny jsou dostačující. Celkový stav montáže pilot bude detailněji specifikován na stavbě při realizaci a po zjištění samotného stavu svahu. Tedy se ptám, co tedy zadavatel chce, když sám neví co chce. Odpovím si sám. Jsou dvě varianty. Buď to zadavatel něco strká pod jazyk a něco občas pokouří, a pak píše také nesmysli nebo je celá zakázka pochystaná pro někoho jiného, který už má v šuplíku dokumentaci a přesně ví, v jakém stavu je svah atd. Vzhledem k tomu, že zadavatel dosti své projektantské práce a odpovědnosti přesunuje ve výběrovém řízení k tíži zhotovitele, nedivil bych se tomu, kdyby někdo vytáhnul ze šuplíku již vše hotové. O to spíš, že celé řízení běží přes vánoční svátky. Každý mlčí a jen nadává u piva v hospodě. Ale nikdo se neozve. Ozval jsem se u investora já, celkem se zlou jsem se potázal. Podvodníci a hajzlové se mají v ČR moc dobře. Je s podivem, že to nikomu tady nevadí... Jarda Klíma

Dobrý den,
při zadávání veřejné zakázky na stavební práce je pro zadavatele závazný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a prováděcí vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen Vyhláška).
Dle § 44 odst. 4 ZVZ musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce mj. obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném Vyhláškou. Příslušnou dokumentací je v souladu s § 3 Vyhlášky projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Výkazem výměr je podle Vyhlášky popis postupu výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně s uvedením odkazu na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu a tím i celkové výměry položky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle § 44 odst. 1 ZVZ zadavatel.
Ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ stanovuje, že zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro naplnění těchto zásad je tedy nezbytné dbát na to, aby zadávací dokumentace byla dostatečně konkrétní a určitá, aby uchazeči mohli zpracovat své nabídky a aby tyto nabídky byly vzájemně porovnatelné a tedy vyhodnotitelné. V opačném případě by se zadavatel dostal do situace, kdy by měl neřešitelné problémy s obhájením svého postupu vzhledem k obsahu shora citovaného ustanovení § 6 ZVZ.
Dále bychom chtěli odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S418/2011/VZ-19206/2011/510/MOn ze dne 21.12.2011 došel v souvislosti se zadávací dokumentací k následujícímu závěru:
„Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, proto zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Význam preciznosti zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených hodnotících kritérií.“
„Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby jakýkoliv potencionální dodavatel si po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky, příp. jaké jsou parametry požadovaného plnění. Zadávací dokumentace rovněž musí vyloučit možnost dvojího výkladu technických podmínek a požadavků zadavatele.“
S ohledem na shora uvedené musí tedy zadávací dokumentace na stavební práce dle § 3 Vyhlášky obsahovat mj. podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen soupis prací), který musí obsahovat položky veškerých stavebních nebo montážních prací, dodávek materiálů a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního nebo inženýrského objektu.
Závěrem můžeme tedy shrnout, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci vymezit kompletní soupis prací s výkazem výměr, jejichž prostřednictvím má být splněn předmět veřejné zakázky, přičemž nelze umožnit jeho případné rozšiřování.
V případě, že se domníváte, že zadavatel porušil zákon a Vám tím hrozí nebo vznikla újma na Vašich právech, můžete podat v souladu s § 110 a násl. ZVZ zdůvodněné námitky, které lze podat proti všem úkonům zadavatele. Tyto námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona tímto úkonem zadavatele dozví. Pokud zadavatel podaným námitkám nevyhoví ve smyslu § 111 odst. 1 ZVZ, může stěžovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dle § 114 odst. 4 ZVZ. 

Neuzavření smlouvy ve lhůtě 15 dní

16. 12. 2014, 7:08:00 :: Dobrý den, zadavatel vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, nebyly podány žádné námitky, ale smlouvu se mnou uzavřel až za 6 měsíců, nedodržel tedy 15 denní lhůtu pro uzavření smlouvy. Jak se můžu proti těmto průtahům do budoucna bránit, případně hrozí zadavateli nějaká sankce za postup v rozporu se zákonem?

Dobrý den,
podle ustanovení § 82 odst. (1) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s ustanovením § 82 odst. (4) ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ).
 
Důvody pro pozdější uzavření smlouvy mohou vyvstat jak na straně zadavatele, tak i na straně dodavatele, ovšem pokud důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.
 
Závěrem uvádíme, že pozdějším uzavřením smlouvy nesmí být obcházen ZVZ, tzn., že nesmí dojít k situaci, kdy pozdější uzavření smlouvy bude mít za následek faktickou změnu termínu plnění, resp. jeho faktické prodloužení.

Pochybnost při rozhodnutí veřejné zakázky

12. 12. 2014, 9:19:36 :: Dobrý den, zúčastnil jsem se veřejného výběrového řízení pro státní zprávu. Jednalo se o nadlimitní veřejnou zakázku. V zadávací dokumentaci byly podmínky pro splnění na účasti. Konkurenční produkt, který toto výběrové řízení vyhrál, dle ČSN a certifikátu CE nesplňuje tyto podmínky. Komise se opírá o manuál výrobce, kde uvádí mimo hodnot z CE certifikátu také další hodnoty, které vedlo k rozhodnutí ve prospěch konkurenční nabídky. Má komise právo se opírat o manuál výrobce a nebo musí přihlédnout k ČSN a CE certifikátu. Neměla být konkurenční nabídka vyloučena z výběrového řízení, protože nesplňuje podmínky dle ČSN a CE, které byly v zadávací dokumentaci? F Harant

Dobrý den,
zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mimo jiné, aby předmětný výrobek měl výdrž minimálně 240 minut. Zároveň požadoval, aby dodavatelé doložili k výrobku CE certifikát, který osvědčuje vlastnosti výrobku. Hodnotící komise vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče, který nabízí výrobek, který dle ČSN i CE certifikátu garantuje výdrž výrazně nižší (konkrétně 168 minut). Dle manuálu k výroku, který byl součástí nabídky předmětného dodavatele, však výrobek může vydržet až 240 minut. Zřejmě na základě této informace nebyla nabídka uchazeče vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil technické podmínky, tedy vymezil charakteristiku a požadavky na dodávky stanové objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění a odkázal se na ČSN, případně na jiné dokumenty uvedené v § 46 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a některá z nabídek tyto požadavky nesplnila, měla by být taková nabídka vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel odkazem na ČSN specifikoval předmět a stanovil, že požadovaný výrobek má splňovat minimálně takové parametry, které předmětná ČSN stanovuje a pokud tato skutečnost měla být osvědčena pro účely podání nabídky CE certifikátem a zároveň se nejednalo o diskriminační či neodůvodněný požadavek, postupovala hodnotící komise zřejmě nesprávně, když nabídku nesplňující tyto požadavky nevyřadila ze zadávacího řízení. Pokud totiž hodnotící komise nevyřadila nabídku, která nesplňuje objektivně stanovené technické požadavky, porušila zásadu rovného přístupu a ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ. Pokud však v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zadavatel požaduje výrobek, který vydrží 240 minut a dále tento svůj požadavek nespecifikoval, mohl podat nabídku i dodavatel, který nabídl výrobek splňující požadavek výdrže 240 minut, přestože tato skutečnost nebyla osvědčena CE certifikátem, ale jiným objektivním způsobem. V daném případě je tedy stěžejní, jak byl požadavek zadavatele na vlastnosti výrobku uveden v zadávacích podmínkách. Na základě poskytnutých informací není možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda zadavatel postupoval správně či nikoliv. Ministerstvu pro místní rozvoj ostatně ani nepřísluší posuzovat individuální případy postupu v zadávacím řízení, závazná stanoviska může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně nezávislý soud.

Opakované zrušení výběrového řízení

15. 10. 2014, 12:51:38 :: Dobrý den, zúčastnil jsem se dvakrát výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. V obou případech byla jediným hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena. V obou případech jsem předložil nejnižší cenu. V obou případech majetková komise městské části vybrala moji nabídku jako nejvýhodnější a doporučila Radě MČ tuto nabídku přijmout. V obou případech bylo výběrové řízení zrušeno (bez udání důvodu). Je tento postup legální? Mohu se proti opakovaném rušení zakázky účinně bránit?

Dobrý den,
jelikož se Váš dotaz týká veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), lze konstatovat, že se na zadavatele vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ (vyjma postupu podle § 6 ZVZ a za splnění podmínek i podle § 147a ZVZ).
Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení. Při zadávání VZMR je zadavatel vázán pouze vlastními interními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen a může tedy řízení bez dalšího zrušit.
V případě, že v průběhu realizace konkrétní VZMR vznikne pochybnost v postupu dotčeného subjektu, je jakákoli osoba oprávněna podat podnět na příslušný finanční úřad. Zároveň, pokud vznikne podezření, že byl v souvislosti s VZMR spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.
Obecně také platí, že plnění podmínky efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti, na jejímž základě jsou veřejné finanční prostředky vynakládány, vymezuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Ten také upravuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Tato finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Od 1. ledna 2012 je také účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti těchto subjektů, tresty a ochranná opatření, které jim lze v případě spáchání stanovených trestných činů uložit, a postup v řízení proti těmto subjektům.
Doporučujeme Vám postupovat v souladu s výše uvedeným.
 

odpovědnost dodavatele za spáchání správního deliktu (nabídka nebo žádost o účast podávaná ve sdruže

10. 9. 2014, 13:47:08 :: Na tom, že dodavatel, který podává nabídku je odpovědný za případné spáchání správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ i pokud „falešnou“ referenci získal od subdodavatele, panuje v odborných diskuzích shoda. Lze konstatovat, se zohledněním relevantních ustanovení ZVZ, a to mj. § 17 písm. a), § 17 písm. n), § 17 písm. j), § 17 písm. i), § 51 odst. 5 ZVZ, § 51 odst. 6, že je ve vztahu ke spáchání deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ rozdíl, pokud dodavatelé ve sdružení podávají v užším řízení žádosti o účast a např. v otevřeném řízení nabídky? § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ totiž hovoří o dodavateli, nikoliv o zájemci ve smyslu § 17 písm. n) ZVZ. Jinak řečeno, pokud ZVZ hovoří, že dodavatel se dopustí správního deliktu, zájemce ve smyslu ZVZ se správního deliktu dopustit nemůže? Nebo je z pohledu aplikace § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ irelevantní, zda se jednalo o podání nabídky ve sdružení, či podání žádosti o účast ve sdružení, kdy „falešnou“ referenci má vždy jen jeden z dodavatelů ve sdružení? Je za situace, kdy je podána nabídka (nikoliv žádost o účast) odpovědný za spáchání uvedeného deliktu pouze ten dodavatel v rámci sdružení, který prostřednictvím subdodavatele prokazuje kvalifikaci (byť pro sdružení jako celek)? Nebo jsou odpovědní všichni dodavatelé, kteří podávají nabídku ve sdružení? Uchazečem je podle § 17 písm. n) ZVZ dodavatel, který podal nabídku a sdružení nemá právní subjektivitu, tu mají pouze dodavatelé ve sdružení, kteří zároveň podávají nabídku jako „jeden“ dodavatel, čili uchazeč. Jestliže podle obecného výkladu dopadá solidární odpovědnost dodavatelů podávajících společnou nabídku na proces po uzavření smlouvy, nemohou být všichni dodavatelé v rámci sdružení odpovědní za jednoho dodavatele v rámci sdružení, který prostřednictvím subdodavatele předloží „falešnou“ referenci? Nebo, naopak, dle výkladu ZVZ podávají nabídku všichni společně a proto v případném deliktním řízení před orgánem dohledu bude všem dodavatelům ve sdružení hrozit pokuta?

Dobrý den,

podle § 17 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Skutečnost, že dodavatel v určité fázi zadávacího řízení naplní i definici uchazeče (§ 17 písm. j) ZVZ) či zájemce (§ 17 písm. n) ZVZ), neznamená, že by přestal být dodavatelem. Správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ se může dopustit dodavatel, ať již v průběhu zadávacího řízení získá postavení uchazeče či zájemce.
Ve svém dotazu dále polemizujete o deliktní odpovědnosti dodavatelů, kteří hodlají podat společnou nabídku, protože plánují, že předmět veřejné zakázky budou plnit společně (dále také „sdružení“). Každý z těchto dodavatelů je povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ v plném rozsahu, avšak splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. Současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů (výjimečně při podání nabídky) jsou povinni předložit veřejnému zadavateli smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky.
Na dodavatele, kteří podali společnou nabídku, se v průběhu zadávacího řízení hledí jako na jednoho uchazeče a i pro realizační fázi veřejné zakázky je stanovena jejich solidární odpovědnost.
Avšak takováto jednotnost není dovozována v případě odpovědnosti za správní delikt podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ, což lze demonstrovat na několika rozhodnutích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Například podle rozhodnutí č.j.: ÚOHS-S196/2010/VZ-19174/2010/530/JWe bylo správní řízení zahájeno proti dodavateli, který podal společnou nabídku s dalšími šesti dodavateli. Tento dodavatel předložil ve společné nabídce nepravá a nepravdivá potvrzení finančního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení, která měla prokázat jeho základní kvalifikační předpoklady podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) ZVZ. Předložil potvrzení, která neodpovídají skutečnosti, což mělo vliv na posouzení kvalifikace uchazeče, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ. Sankce (pokuta a zákaz plnění veřejných zakázek) byla uložena pouze tomuto jednomu dodavateli ve sdružení.
V určitém rozsahu se solidární odpovědnost dodavatelů ve sdružení projeví, v případě deliktního jednání při prokazování splnění kvalifikace, v tom, že všichni dodavatelé ve sdružení budou vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Pro případy kdy skutečnost, že dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a které měly nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, vyjde najevo až po uzavření smlouvy, má zadavatel podle § 82 odst. 8 ZVZ právo odstoupit od smlouvy. 

vyloučení

9. 9. 2014, 8:50:37 :: Dobrý den, může být důvodem k vyloučení ze soutěže absence oceněného výkazu výměr v elektronické podobě, když tištěný výkaz v nabídce přiložen byl? Požadavek na elektronickou formu byl uveden pouze v návrhu členění nabídky. Děkuji M. Šnobl

Dobrý den,
 
obecně platí, že zadavatel je v zadávacích podmínkách oprávněn klást pouze takové požadavky na zpracování nabídky, které mají oporu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Tyto zákonné požadavky je třeba nahlížet jako výjimku z pravidla, a proto je vykládat zužujícím způsobem.
 
Mnozí zadavatelé často tíhnou k mylnému výkladu Zákona, když za obecné oprávnění stanovovat formální požadavky na zpracování nabídky považují ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona požadující, aby nabídka byla zpracována v souladu s podmínkami a požadavky na zpracování nabídky. Zde však má zákonodárce na mysli požadavky na věcný obsah nabídky, a proto ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona zadavatele k určení elektronické podoby některých příloh nabídky neopravňuje.
 
Oprávnění požadovat předložení přílohy nabídky v elektronické podobě nezakládá ani ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona, neboť zadavatel je oprávněn požadovat předložení nabídky v elektronické podobě jako celku a pouze pokud je podávána prostřednictvím elektronického nástroje. Ostatně účelem ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona bylo vytvořit legislativní předpoklad pro využívání elektronických nástrojů, nikoli zatěžovat dodavatele nadměrnými formálními požadavky.
 
Lze tedy uzavřít, že požadavek zadavatele, aby jedna z příloh nabídky byla předložena v elektronické podobě, nemá oporu v Zákoně a je třeba jej vykládat pouze jako doporučující. K dotazu, zda má vliv na závaznost určitého požadavku jeho umístění v rámci zadávacích podmínek, uvádíme, že obecně to není rozhodné; rozhodné je, aby byl požadavek stanoven jednoznačně. V konkrétním případě by však bylo možné závaznost zpochybnit z celkového kontextu ustanovení (kapitoly, článku) zadávacích podmínek. Typicky se může jednat například jednat o slovo „doporučující“ v nadpisu předmětného ustanovení, uvození slovy „zadavatel doporučuje“.

námitka

12. 7. 2014, 21:23:09 :: Dobrý den,chci podat námitky proti výběru nejvýhodnější nabídky veřejné soutěže.Jedná se provoz divadelního bufetu,Doložila jsem skvělé reference a petice diváků a mám 22let praxe s tímto provozem,nikdy žádný prohřešek a podle slov ČT,která jezdí po divadlech zcela nejlepší provoz.Mám dojem diskriminace,že jsem žena a podjatosti ohledně vítězného uchazeče,jak se mohu bránit?Při oznámení o mém nepřijetí,jsem nebyla poučena o námitkách.Děkuji.

Dobrý den,
ve svém dotazu uvádíte, že jste se zúčastnila veřejné soutěže. Jelikož blíže nespecifikujete, o jakou veřejnou soutěž se jedná, dovolujeme si usuzovat, že jde o veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku podle § 1772 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pro tento zvláštním způsob uzavírání smlouvy platí, že vyhlašovatel je oprávněn vybrat nabídku, která mu nejlépe vyhovuje, není-li v podmínkách soutěže blíže stanoven způsob výběru nabídky. Po ukončení soutěže vyrozumí vyhlašovatel bez zbytečného odkladu navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli, že jejich nabídky odmítl. Z výše uvedeného vyplývá, že vyhlašovatel není povinen předem sdělit své preference na výběr nejvhodnější nabídky a ani následně odůvodňovat, proč shledal určitou nabídku nevíce vyhovující jeho potřebám. Taktéž není povinen poučit odmítnuté uchazeče o opravných prostředcích.
Prostřednictvím Info-fora na www.portal-vz.cz se podává výklad zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Pro bližší výklad předpisů regulujících veřejnou soutěž o nevhodnější nabídku doporučujeme obrátit se s dotazem na Ministerstvo spravedlnosti ČR, do jehož gesce tyto předpisy náleží.
Pro případ, že by provoz divadelního bufetu, o který jste se ucházela, byl předmětem veřejné zakázky, uvádíme, že zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro určení, zda se jedná o veřejnou zakázku, bude rozhodné, zda je druhá strana zadavatelem podle § 2 ZVZ.
Pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH, (resp. 6 000 000 Kč. bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), jednalo by se se o veřejnou zakázku malého rozsahu. Tento druh veřejné zakázky nemusí být zadáván podle ZVZ. Zadavatel by si mohl zvolit jako způsob uzavření smlouvy na takovouto veřejnou zakázku i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Nástroje na ochranu proti nesprávnému postupu zadavatele, které provedl při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu, nejsou v ZVZ stanoveny. V úvahu přichází, abyste se písemně obrátila na zadavatele a sdělila mu, v čem spatřujete porušení zásad postupu zadavatele (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Zadavatel by měl za účelem dodržení těchto základních zásad takovéto sdělení vypořádat.
Veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je vyšší, než je přípustné pro veřejné zakázky malého rozsahu (tzv. podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky), musí být zadávány podle ZVZ. Postupy pro zadání takovýchto veřejných zakázek jsou poměrně podrobně upraveny v ZVZ a to včetně podávání námitek proti domnělému porušení tohoto zákona zadavatelem.
Závěrem shrnujeme, že oprávnění podat námitky podle § 110 ZVZ má dodavatel pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh. Pokud nejste dodavatel, který má nebo měl zájem na získání takovéto veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, nejste oprávněna podat zadavateli námitky ve smyslu ZVZ.

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 45

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz