Jste zde: Úvodní strana > ... > Spolupráce a výměna informací > Info-forum > „STARÝ“ zákon č. 137/2006 Sb., o ... > Otázky a odpovědi > ČÁST DRUHÁ - Zadávací řízení (§21 - §85)

Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

ČÁST DRUHÁ - Zadávací řízení (§21 - §85)

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 500
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 50

Prokázání kvalifikace subdodavatelem a doložení dokladů dle § 54 písm. b)

19. 8. 2014, 12:59:14 :: Dobrý den, rád bych se touto cestou zeptal na váš názor ohledně výkladu ust. § 54 odst. a) ZVZ. Jde mi konkrétně o to co za konkrétní doklady je myšleno pod zkratkou "výpis z jiné obdobné evidence". Jde mi zejména o případ, kdy uchazeč prokazuje část kvalifikace pomocí subdodavatele. V takovém případě má tento dle § 51 odst. 4 doložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačních předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. j) - což doloží čestným prohlášením, smlouvu uzavřenou se subdodavatelem.... a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. a) subdodavatelem. Zde v § 54 písm. a) ZVZ pak zákon uvádí, že v rámci této části kvalifikace má dotyčný subdodavatel doložit výpis z obchodního rejstříku (je-li v něm zapsán) či výpis z jiné obdobné evidence. Nikde však již není uveden co vše se touto jinou evidencí rozumí..pouze v pozn. po čarou je jako příklad uveden § 2f zákona o zemědělství. Jaké další evidence toto mohou být? Lze pod tyto jiné evidence zařadit i výpis z živnostenského rejstříku tzn. měl by takový subdodavatel vždy dokládat i výpis z živnostenského rejstříku když není zapsán v obchodním rejstříku? Děkuji za odpověď

Dobrý den,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 54 písm. a), že splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán.
Cílem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, že dodavatel veřejné zakázky je hospodářským subjektem, který je řádně veden v příslušných evidencích. Většina dodavatelů veřejných zakázek je evidována v obchodním rejstříku. Jako příklad jiné obdobné evidence lze uvést evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, či školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Například zákon č. 304/2013 Sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, řadí mezi veřejné rejstříky i spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností.
Výpisem z živnostenského rejstříku podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se pro účely zadávání veřejných zakázek prokazuje oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky. Jedná se o profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. b) ZVZ. Cíle těchto profesních kvalifikačních předpokladů jsou rozdílné.
Evidence v živnostenském rejstříku se omezuje na zaznamenávání vydaných živnostenský oprávnění a doprovodných údajů. Oproti tomu veřejné rejstříky mají za cíl evidovat údaje o hospodářských subjektech, zejména právnických osob, jsou regulovány evropským právem a mají stanovené požadavky na formální a materiální publicitu.
Je třeba poukázat rovněž na skutečnost, že doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění je uveden v samostatném odstavci, a to v § 54 písm. b) ZVZ. Vycházeje ze systematického výkladu a s ohledem na vztah obecného a speciálního lze usuzovat, že tedy došlo k vyčlenění živnostenského rejstříku z pojmu „jiná obdobná evidence“ ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ.
S přihlédnutím k systematickému a teleologickému výkladu se tudíž domníváme, že nelze zjednodušeně dovozovat, že by dodavatel (případně subdodavatel, je-li jeho prostřednictvím prokazována kvalifikace) měl vždy za situace, kdy není zapsán obchodním rejstříku, povinnost předložit k prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ výpis z živnostenského oprávnění. V úvahu přichází i evidence v jiných rejstřících, u kterých lze shledat větší obdobnost s obchodním rejstříkem.

Certifikace

2. 4. 2015, 9:31:45 :: Dobrý den, ráda bych měla dva dotazy týkající se vztahu mezi kvalifikačními a hodnoticími kritérii a prokazování jejich naplnění, pokud jde o požadavek na předložení certifikace (konkrétně např. ISO 27001). Zvláštní zákony často ukládají zadavateli rozsáhlé povinnosti (např. týkající se informační bezpečnosti jako povinnost posouzení rizik), které zadavatel u dodávaného plnění z důvodu jeho komplexity častokrát není schopen samostatně posoudit. Předložení certifikace by v takovém případě mohlo zadavateli sloužit jako prostředek ujištění, že naplní zákonné požadavky, nicméně dle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS předložení žádné takové certifikace není možné požadovat v rámci technické kvalifikace. Vzhledem k tomu bych Vás ráda požádala o stanovisko k těmto dvěma otázkám: 1. Je možné stanovit nikoliv v rámci kvalifikačních předpokladů, ale v rámci technických podmínek, tj. v rámci specifikace předmětu plnění, že zadavatel požaduje, aby předmět plnění splňoval standardy nejméně na úrovni konkrétní certifikace, a dodavatel je k prokázaní povinen doložit tuto certifikaci, případně její ekvivalent? 2. Pokud ano, je nutné stanovit, jakou formou musí být certifikace doložena? Lze se setkat s tím, že některé certifikující organizace poskytují místo standardních oficiálních výpisů pouze tzv. online výpis, tj. skutečnost, zda je dodavatel držitelem certifikace je možné ověřit pouze prostřednictvím webových stránek. Může být toto pro zadavatele akceptovatelné jako ekvivalent standardní prosté kopie dokladu? Děkuji.

Ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) skutečně uvádí pouze taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou ve zmíněném ustanovení uvedené.  Nutno zdůraznit, že od 1. dubna 2012 v souvislosti s novelou ZVZ  zák. č. 55/2012 Sb., již nesmí veřejní zadavatelé požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení certifikátu ISO.
Neznamená to ovšem, že by zadavatel nemohl požadovat od dodavatele kvalitní dodávku obvykle certifikátem zaručenou. Ve Vašem případě tedy dodávku systému na ochranu firemního informačního kapitálu (ISO 27001).
Totéž platí také pro §45 ZVZ. Při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu diskriminace (§6). Nevhodná formulace technických podmínek totiž může způsobit zvýhodnění některého z dodavatelů, aniž by to bylo ve fázi přípravy zadávacích podmínek zřejmé. Důsledky takové formulace se mohou projevit až v pozdější fázi zadávacího řízení, kdy může být formulace technických podmínek důvodem k napadení zadávacího řízení. Bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek zadavatelem by totiž mohlo neoprávněně znevýhodnit určité dodavatele, přičemž předmět dané veřejné zakázky by mohli plnit i tito dodavatelé, kteří jsou ze zadávacího řízení z důvodu nadbytečných technických podmínek zadavatele vyloučeni.
Není tedy možné požadovat certifikát ISO, ale je možné požadovat kvalitu zmíněným certifikátem zaručenou. Poukazujeme proto také na možnost zadavatele vymezit předmět plnění odkazem na technické normy podle § 46 ZVZ. Zadavatel může od dodavatele požadovat, aby plnění bylo realizováno podle konkrétní technické normy, která může být identická s požadavky certifikace ISO.

Prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele

9. 4. 2015, 7:39:39 :: Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v případě, kdy dodavatel prokazuje kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel v zadávací dokumentaci mimo jiné požaduje dle § 54 písm. b) ZVZ předložení živnostenského oprávnění pro předmět podnikání Výkon zeměměřičských činností a dále dle § 54 písm. d) ZVZ předložení Úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností. Uchazeč ve své nabídce prokázal splnění KP dle 54 písm. b) živnostenské oprávnění - Výkon zeměměřických činností prostřednictvím subdodavatele – právnické osoby. Splnění KP dle § 54 písm. d) prokázal také prostřednictvím subdodavatele - toto oprávnění je vydáno pro FO a tato FO je jednatelem firmy, prostřednictvím které uchazeč prokázal splnění KP dle § 54 písm. b). Dotaz 1: Jakým způsobem má být v tomto případě naplněno ustanovení dle § 51 odst. 4. Je dostačující, když doklady dle § 51 odst. 4 a) a b) předloží PO, prostřednictvím které je prokazováno splnění KP dle § 54 písm. b) a jejímž jednatelem je FO, prostřednictvím které je prokazován KP dle § 54 písm. b). Nebo musí doklady dle § 51 odst. a a) a b) předložit i FO, která je držitelem úředního oprávnění? Dotaz 2: Pokud uchazeč prokazuje splnění KP dle § 54 písm. d) ZVZ – osvědčení o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. prostřednictvím subdodavatele, kterým je PO a držitelem tohoto osvědčení o autorizaci je zaměstnanec či jednatel této PO, má ČP dle § 53 odst. 1 písm. i) předkládat PO, se kterou je uzavřena smlouva o subdodávce nebo konkrétní držitel osvědčení o autorizaci, případně oba? Předem děkuji za odpověď. Drozdová

Výpis z obchodního rejstříku (či z jiné obdobné evidence) a čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. j) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se mají dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ vztahovat k subdodavateli, tedy tomu subjektu práva, který je smluvní stranou subdodavatelské smlouvy.

 Zadavatel není oprávněn požadovat předložení těchto dokladů ve vztahu k dalším osobám, jmenovitě nelze je požadovat k osobě zeměměřiče, a to ani tehdy, pokud je „odpovědným zástupcem nebo jinou osobou odpovídající za činnost dodavatele“ dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „odpovědný zástupce“).

 

Co se týče druhého dotazu, čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ učiní (podepíše) dodavatel, neboť splnění základního kvalifikačního předpokladu nelze dle § 51 odst. 4 ZVZ prokazovat prostřednictvím subdodavatele.

 Dodavatel čestně prohlásí, že veřejnou zakázku bude realizovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého v čestném prohlášení jednoznačně identifikuje. Dodavatel zároveň čestně prohlásí, že odpovědný zástupce nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů.

Pozvání na jednání hodnotící komise

9. 4. 2015, 13:07:20 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je nutné, aby zadavatel zval členy hodnotící komise na jejich první jednání písemně? V § 75 odst. 1 je uvedeno, že členové musí být pozváni, ale už není řešeno, zda mohou být pozváni i ústně. Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

povinnost veřejného zadavatele učinit některý z úkonů v zadávacím řízení písemně se podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) vztahuje obecně na případy z kategorie těch úkonů zadavatele v zadávacím řízení, u nichž je podle Zákona vyžadována písemná forma výhradně a nevýlučně; nebo se pro účely naplnění Zákonem stanovených závazných postupů zadavatele stává co do formy nezbytnou; popřípadě slouží pro účely evidence všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi.
Přestože dotčené ustanovení § 75 odst. 1 Zákona písemnou formu komunikace přímo nevyžaduje, lze zároveň obtížně předpokládat proveditelnost tohoto zákonem stanoveného úkonu veřejného zadavatele skrze některý z jiných obvyklých způsobů sdělení skutečnosti ostatním členům hodnotící komise.
Písemná forma právního úkonu proto obecně:

  • předpokládá vznik projevené vůle naplnit obsah povinností veřejného zadavatele;
  • slouží k prokazatelnému doložení snahy nebo samotného splnění zákonem stanovené povinnosti;
  • zakládá existenci uskutečněného jednání se zpětně doložitelnými prvky, včetně zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osob ve vztahu k zpětnému prokázání naplnění některých zákonem stanovených skutečností;
  • takto učiněný právní úkon je charakterizován určitou měrou závaznosti při jednání ve vztahu k třetím osobám a veřejnému zadavateli.
Obdobné platí zároveň ve vztahu k právnímu jednání učiněnému prostřednictvím elektronických nebo jiných technických prostředků. Pokud tedy zadavatel některý z úkonů v zadávacím řízení učiní elektronicky, jedná se pouze o variantní způsob zachycení právního úkonu veřejného zadavatele v zadávacím řízení. Podle § 562 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má obecně za to, že písemná forma učiněná elektronickými nebo odlišnými technickými prostředky, jejichž prostřednictvím je zároveň umožněno zachycení obsahu písemného dokumentu a určení dotčených osob, zachovává význam právního jednání.
Zadavatel disponující písemnou pozvánkou pro jednotlivé členy komise, odeslanou elektronickými nebo jinými prostředky společně se zaručeným elektronickým podpisem, svým takto veskrze formalizovaným postupem předejde možným komplikacím, ve snaze dostát některému ze závazných postupů v režimu Zákona, a to například v případě výkonu kontroly orgánů státní správy podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) ve znění pozdějších předpisů. Lze proto jen doporučit, aby pozvání členů hodnotící komise bylo v zájmu veřejného zadavatele provedeno písemně.
Pokud se hodnotící komise v den předpokládaného konání nestane usnášeníschopnou, přestože by se tak stalo z důvodu nepřítomnosti některého z jejích řádně pozvaných členů, zůstane na odpovědnosti zadavatele prokázat, že všichni členové hodnotící komise byli svoláni v zákonem stanovené lhůtě a řádně. Popřípadě může být posuzován postup zadavatele, zda svolání členů komise bylo učiněno v souladu se jmenovacími listinami členů komise, včetně jejich náhradníků a podle interních pokynů zadavatele. Na vrub veřejného zadavatele rovněž připadnou s tím související způsoby prokazování naplnění některého ze závazných úkonu učiněných v zadávacím řízení, které v rámci jiné než písemné formy komunikace, mohou následně působit v  napjatém časovém harmonogramu veřejné zakázky značné komplikace.
 

dodatečné informace

12. 4. 2015, 2:31:23 :: Dobrý den, při poskytování dodatečných informací uchazečům při zveřeinění na profilu uvedu celý dotaz včetně odpovědi a také jména uchazeče? Nebo jednotlivé uchazeče a dotazy uvádím bez bližší identifikace uchazeče? Děkuji. 12.4.2015

Dle ustanovení § 49 ods. 3 ZVZ, a to v případě dodatečných informací, včetně přesného znění požadavku, zadavatel povinen současně odeslat všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.
Zadavatel je také povinen zajistit, aby odpovědi na všechny dodavateli doručené požadavky na dodatečné informace byly odeslány všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků; vždy však bez identifikačních údajů žadatelů. Subjekty, jimž musí být dodatečné informace doručeny, jsou ti dodavatelé, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, jakož i dodavatelé, kteří o poskytnutí zadávací dokumentace pouze požádali, aniž by si ji vyzvedli (jde tedy o všechny zadavateli známé dodavatele).
Ve většině případů bude zadavatel uveřejňovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele. Je však třeba upozornit na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky 133/2012 vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uveřejníte celý dotaz včetně odpovědi, avšak bez identifikačních údajů jednotlivých uchazečů.
 

Dotčený zájemce,dotčený uchazeč

28. 4. 2015, 7:42:13 :: Dobrý den, tímto velice prosím o výklad § 81 odst. 3 ZVZ, neboť mi toto ustanovení stále není zcela jasné a nikde není možné dočíst se něco bližšího,než je uvedeno v zákoně. Zajímá mne, kdo se rozumí dotčeným zájemcem a dotčeným uchazečem ve vztahu k tomuto ustanovení. V zákoně přímo v předmětném ustanovení je vysvětlení : Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud bylo uchazeči oznámeno a uchazeč nepodal námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 4, nebo nepodal návrh ve lhůtě podle § 114 odst. 4 a 5, nebo bylo řízení o jeho návrhu zastaveno. Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým veřejný zadavatel nedoručil oznámení o jejich vyloučení před odesláním oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Z toho mi plyne, že oznámení/rozhodnutí o výběru se odesílá těm, kteří podali v rámci zadávacího řízení nabídku. Nicméně v § 17 písm. n) je vysvětlení, kdo je zájemcem. Z toho mi zase plyne, že tedy oznámení/rozhodnutí o výběru se posílá i těm, kteří mj. byli v ZPŘ vyzváni k podání nabídky (a další)? Jak to tedy ve skutečnosti je, komu poslat oznámení/rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky? Dám příklad: v ZPŘ oslovíme 5 společností, ale nabídku podá pouze 1 uchazeč. Komu pošlu oznámení/rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky? Předem Vám velice děkuji za odpověď. S pozdravem Bednářová

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozlišuje pojem „zájemce“ (§ 17 písm. n) ZVZ) a „dotčený zájemce“, resp. „dotčený uchazeč“ (§ 81 odst. 3 ZVZ). V případě doručování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je ustanovení § 81 odst. 3 ZVZ o dotčeném zájemci speciální ve vztahu k pojmu zájemce dle § 17 písm. n) ZVZ. Z tohoto tedy vyplývá, že pokud ve Vašem případě v rámci ZPŘ podal nabídku pouze jeden z pěti oslovených zájemců, nejsou zbylí čtyři zájemci dotčenými zájemci ve smyslu § 81 odst. 3 ZVZ, a proto jim jako zadavatel nejste povinni zaslat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Nad rámec bychom rádi upozornili na ustanovení § 81 odst. 4 ZVZ vztahující se ke ZPŘ. Dle tohoto ustanovení pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve ZPŘ uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.
 

Splnění kvalifikace a referencí prostřednictvím subdodavatele

29. 4. 2015, 9:52:33 :: Dobrý den, zúčastnili jsme se VŘ na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova střešního pláště na měšťanském domě č.p. 45 v ulici T.G. Masaryka , Nový Bor“, kterou zadávalo Město Nový Bor. Podali jsme námitku na MÚ proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky kvůli nemožnosti splnění kvalifikačních a referenčních podmínek vítězným vybraným zhotovitelem - Bc. Tomáš Dubec, IČ 03834654 – vznik živnosti 25.2.2015! Tato námitka byla zamítnuta s tím, že vítěz VŘ splnil všechna kvalifikační kritéria a referenční podmínky celé zakázky prostřednictvím smlouvy uzavřené se subdodavatelem. Je tento postup zadavatele správný a ze zákona možný? I když dotyčný musel subdodavatelsky doložit 100% objemu zakázky, protože reálně nebyl schopen v termínu od 25.2.2015 do 4.3.2015 žádnou stavbu zrealizovat? Děkuji za odpověď. Pokorná Pavla, Alpin Mont Servis s.r.o.

Na VZMR dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel si tak může zvolit postup dle ZVZ, nebo podle svých interních pravidel.
V případě, že by se zadavatel ve Vámi uváděném případě rozhodl postupovat dle ZVZ a v zadávacích podmínkách by nestanovil, že část veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, nic nebrání tomu, aby dodavatel plnil 100 % veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele. Pokud si ovšem zadavatel nezvolil postup dle ZVZ a Vámi uváděnou VZMR zadal mimo režim ZVZ dle svých interních pravidel, je pouze na jeho uvážení, jaké podmínky pro plnění veřejné zakázky si stanoví.
 

Doplnění nabídky

18. 5. 2015, 14:12:32 :: Dobrý den, zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na obsah nabídky, kdy dodavatelé měli v nabídce předložit seznam subdodavatelů dle § 44 odst. 6 či doložit prohlášení, že subdodavatelé nevyužijí. Chtěl bych se zeptat, pokud dodavatel tento seznam či prohlášení nepředloží, je možné ho vyzvat k doplnění nabídky dle § 76 odst. 3 nebo jsme nuceni ho vyloučit? Děkuji Pokorný

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) připouští doplnění nabídky pouze ve dvou případech. Prvním je ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ, kde v rámci posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace nebo doklady, případně předložil další informace nebo doklady, prokazující splnění jeho kvalifikace. Druhým je pak případ ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ, kdy si při posouzení nabídek může hodnotící komise v případě nejasností vyžádat písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může v tomto případě rovněž požádat uchazeče o doplnění podkladů v rozsahu, který je uveden v § 68 odst. 3 ZVZ. Ten se však omezuje pouze na 3 doklady, které musí být součástí nabídky a to seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, kteří byli v pracovněprávním, funkčním nebo obdobném poměru u zadavatele v posledních 3 letech. Dále na seznam vlastníků akcií (s jmenovitou hodnotou přesahující 10 % základního kapitálu) má-li dodavatel formu akciové společnosti a konečně na prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a ani neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu.
Vzhledem ke skutečnosti, že seznam subdodavatelů, nepatří ani mezi doklady posuzované hodnotící komisí v rámci posouzení kvalifikace a nelze jej podřadit ani pod ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ, je možné dovodit, že seznam subdodavatelů nelze do nabídky uchazeče doplnit a zadavatel tak bude povinen nabídku daného uchazeče vyřadit a uchazeče vyloučit.

Hodnotící kritéria

21. 5. 2015, 14:16:42 :: Dobrý den, po novele č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 je možné použít jako dílčí hodnotící kritéria také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Co lze všechno pod toto hodnotící kritérium zahrnout? Děkuji za odpověď.

Jak správně uvádíte, bylo po technické novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v ustanovení § 78 odst. 4, větě čtvrté ZVZ stanoveno, že dílčím hodnotícím kritériem mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

Toto dílčí hodnotící kritérium se použije především u některých služeb, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Půjde zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo specializované řemeslné činnosti, např. restaurátorské.

Možnost hodnotit kvalitu týmu má přispět k posílení kvality výstupů služeb, neboť je-li obvyklým předmětem hodnocení služeb pouze nabídková cena, může v některých případech veřejných zakázek na služby pomíjet takové hodnocení kvalitativní stránku plnění a může být v konečném důsledku nehospodárné.

 

Do rámce tohoto hodnotícího kritéria lze tedy zahrnout například hodnocení:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    • poměru (počtu) seniorních členů k celkovému počtu členů týmu, kdy se za seniorního člena považuje člen s praxí v dané oblasti v délce 5 a více let
    • počtu nebo „kvality“ referencí případů právního poradenství v oblasti veřejných zakázek zaměřených na … v hodnotě …
    • počtu administrovaných veřejných zakázek v oblasti IT v hodnotě …
    • počtu případů zastupování před ÚHOS, správními soudy v posledních 3 letech zaměřených na problematiku …
    • počtu zrestaurovaných sochařských děl, obrazů, nástěnných maleb v hodnotě …
    • poměru (počtu) členů týmu s VŠ, SŠ vzděláním v oboru … k celkovému počtu členů týmu
    • poměru (počtu) členů týmu s jazykovou zkouškou na úrovni … k celkovému počtu členů týmu
    • počtu publikací v odborném periodiku, příspěvků na odborných konferencích v posledních 5 letech na téma …
    • počtu získaných ocenění v architektonických soutěžích

Doufáme, že Vám tento shora uvedený výčet přinesl alespoň rámcovou představu o tom, co lze pod tato dílčí kritéria zahrnout, případně jak je podle tohoto ustanovení ZVZ koncipovat.

Postup v JŘSU

29. 5. 2015, 13:40:24 :: Dobrý den, z pozice sektorového zadavatele je v JŘSU zadávána nadlimitní VZ. Žádost o účast podali dva zájemci. Jeden ze zájemců je pro nesplnění kvalifikace vyloučen. Kdy je vhodné vyzvat druhého uchazeče k podání nabídky? Současně s vyloučením prvního uchazeče, nebo raději počkat, zda vyloučený uchazeč podá námitku, popř. podá návrh na ÚOHS? Děkuji.

V ustanovení § 29 odst. (2) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že v jednacím řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) podávají zájemci písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Pokud jsou podány ve lhůtě pro podání žádostí o účast v JŘSU žádosti a předloženy doklady prokazující splnění kvalifikace zájemce, provede zadavatel, popřípadě zvláštní komise, posouzení kvalifikace. ZVZ nestanoví lhůtu, ve které má být toto posouzení provedeno, nicméně zadavatel by tak měl učinit, v zájmu právní jistoty zájemců, podle svých možností a schopností bezodkladně. Po posouzení kvalifikace dodavatelů zadavatel vylučuje ty zájemce, kteří nesplnili kvalifikaci. Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, vyzve zadavatel k podání nabídek a to bezodkladně po posouzení kvalifikace.

K Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel nemusí čekat, až uplyne lhůta pro podání námitek u zájemce, který byl vyloučen z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. Zadavatel může vyzvat zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky ve stejný okamžik, kdy zasílá oznámení o vyloučení zájemce, který neprokázal splnění kvalifikace.

Zobrazuji otázky 1 až 10 z celkem 500
Předchozí 1 2 3 4 5 ... Následující
Stránka / 50

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz