Zákon o veřejných zakázkách:
Úplné aktuální znění zákona o veřejných zakázkách naleznete v sekci Legislativa
Účelem zákona o veřejných zakázkách je komplexně upravit oblast veřejného zadávání v České republice, a to zejména v návaznosti na předpisy práva ES - směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES. Zákon přináší řadu nových institutů jako je např. zadávání formou soutěžního dialogu a princip elektronizace celého procesu zadávání.
Text zákona je rozdělen do devíti částí. První část se týká obecných ustanovení, která vymezují zadavatele a obecné zásady jeho postupu, veřejnou zakázku obecně, podle jejího předmětu a podle její předpokládané hodnoty. Druhá část obsahuje úpravu zadávacích řízení (vymezuje druhy, podmínky použití, průběh, lhůty v zadávacím řízení i zadávací lhůtu, upravuje obsah zadávací dokumentace a technické podmínky, kvalifikaci, nabídky a ukončení zadávacího řízení). V části třetí jsou stanoveny zvláštní postupy v zadávacím řízení (předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení, rámcové smlouvy, dynamický nákupní systém, elektronická aukce a další instituty). Čtvrtá část se věnuje soutěži o návrh a v páté části zákona je řešena ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele. Šestá část zákona se zabývá seznamem kvalifikovaných dodavatelů, systémem certifikovaných dodavatelů, zahraničním seznamem dodavatelů a správními delikty při prokazování kvalifikace. Společná ustanovení v sedmé části zákona upravují zejména problematiku uveřejňování, elektronických prostředků a elektronických nástrojů, zastoupení zadavatele v řízení, ochrany důvěrných informací, nákladů a poplatků, uchovávání dokumentace a oblast informačního systému. V části osmé jsou uvedena přechodná a závěrečná ustanovení, v části deváté pak účinnost zákona.
Přílohami k zákonu jsou Seznamy služeb podléhajících a nepodléhajících uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a Stavební činnosti podle § 9 odst. 1 písm. a).
Zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách (pdf - 1,10 MB)
Zákonem č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zaklázkách, se mění celkem 14 zákonů. Jedná se o:
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 437/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách;
Zákon č. 60/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 124/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky;
Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce;
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech);
Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti;
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č 320/2002 Sb.;
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 421/2004 Sb.;
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
Nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách (pdf - 305,50 KB)
Vzhledem k tomu, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje některé částky v eurech, stanovuje nařízení přepočet na českou měnu. V příloze k tomuto nařízení vlády je obsažen seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí finanční limit stanovený pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky.
Vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje) (pdf - 361,02 KB)
Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách mohou být elektronické nástroje použity v zadávacím řízení pouze tehdy, jsou-li atestovány v atestačním řízení prováděném Ministerstvem informatiky. Předmětná vyhláška stanoví náležitosti žádosti o atest a podrobnosti atestačního řízení.
Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (pdf - 361,02 KB)
V případě, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách uložit nápravné opatření. Součástí rozhodnutí Úřadu je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Výši této náhrady stanoví předmětná vyhláška.
Vyhláška č.329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky , elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek (pdf - 361,02 KB)
Vyhláška upravuje základní pojmy jako jsou elektronická a internetová adresa, veřejný a soukromý klíč, certifikát veřejného klíče, elektronický úkon a systémový stav. Dále popisuje elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek, poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací dodavatelům, podávání a doplňování nabídek, jejich otevírání, pořizování záznamů o elektronických úkonech a zaznamenávání času.
Vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zadávání veř. zakázek (pdf - 361,02 KB)
Vyhlášení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách musí být uveřejněno způsobem, který stanoví zákon a předmětná vyhláška. Vyhláška upravuje přístup k uveřejněným vyhlášením, druhy formulářů, jejichž prostřednictvím jsou v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejňována vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, způsoby doručování vyhlášení provozovateli subsystému informačního systému, postup při nápravě vad vyhlášení, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, seznam povinně uveřejňovaných údajů ve vyhlášeních, které mají být uveřejněny v informačním systému a vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh.
Vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách (pdf - 3,69 MB)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách upravuje v § 18 výjimky z působnosti zákona. Dle tohoto ustanovení není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky,
- jejichž předmětem je výroba nebo koupě zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu, je-li to nutné k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu;
- v případě podlimitních veřejných zakázek, je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky.
Předmětná vyhláška obsahuje seznam vojenského materiálu pro tyto účely.
Koncesní zákon:
Úplné aktuální znění koncesního zákona naleznete v sekci Legislativa
Zákon představuje komplexní úpravu podmínek a postupu veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v ČR. Koncesní zákon je rozdělen do sedmi částí. V první části je vymezen předmět úpravy zákona, definován veřejný zadavatel a stanoveny výjimky z působnosti zákona. Druhá část se věnuje koncesnímu řízení, ve kterém se vybírá koncesionář, a uzavření koncesní smlouvy. Následující část definuje koncesní smlouvu. Část čtvrtá vymezuje významné koncesní smlouvy dle předpokládaného příjmu koncesionáře a náležitosti, které pro tento typ smluv platí (vypracování koncesního projektu, schvalovací mechanismus). Část pátá stanovuje dohled nad dodržováním zákona. Šestá a sedmá část obsahují společná a závěrečná ustanovení a účinnost zákona.
Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona (pdf - 1,10 MB)
V rámci tohoto zákona se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
V zákoně č. 218/2000 Sb. je doplněn rozsah střednědobého výhledu, ve kterém musí být zahrnut i přehled závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv. Období střednědobého výhledu odpovídá době trvání závazku vyplývajícího z koncesní smlouvy.
Změna v zákoně č. 219/2000 Sb. spočívá ve stanovení výjimky v § 12. Podle tohoto paragrafu obecně platí, že organizační složky nemohou uzavírat smlouvu o poskytnutí věci, bytu nebo nebytového prostoru (dále jen "věc") do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu. Za účelem nákupu nemovité věci v zahraničí pro potřebu zastupitelských úřadů tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při sjednávání koncesní smlouvy podle koncesního zákona se tyto věty nepoužijí.
V rámci zákona č. 250/2000 Sb. jsou doplněna regulační pravidla pro oblast rozpočtu územních samosprávných celků o ustanovení o povinnosti do rozpočtového výhledu zahrnovat zejména dlouhodobé závazky, pohledávky, finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků je nutné uvést jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku, a to po celou dobu trvání závazku.
Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon (pdf - 475,63 KB)
Před zahájením koncesního řízení upravovaném v koncesním zákoně by měl zadavatel zjistit předpokládanou hodnotu předmětu koncesní smlouvy a předpokládaný příjem koncesionáře, který je nezbytný pro postup dle koncesního zákona a pro rozhodnutí o významné koncesní smlouvě. Vyhláška vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí definuje způsob výpočtu obou požadovaných údajů a zákonné náležitosti koncesního projektu, jehož vypracování je zákonnou povinností pro významné koncesní smlouvy.
V přílohách vyhlášky je uveden vzor formuláře pro oznámení o zahájení koncesního řízení, s výjimkou nadlimitních koncesních smluv na stavby a formuláře pro zápis koncesní smlouvy do rejstříku koncesních smluv.
Vyhláška č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona (pdf - 334,86 KB)
K uzavření koncesní smlouvy územním samosprávným celkem, příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek nebo jinou právnickou osobou podle koncesního zákona, a k její změně, je žadatel povinen vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí. Náležitosti obou žádostí jsou definovány v textu vyhlášky.
Související dokumenty:
Informační dokument: Stručné shrnutí zahraničních zkušeností
Informační dokument: Nástin procesu přípravy a realizace
Související usnesení vlády:
Usnesení vlády ze dne 7. 1. 2004 č. 7 o Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice
Vláda tímto usnesením schválila Politiku Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice; tento dokument je obsažen v příloze k usnesení vlády.
Usnesení vlády dále mimo jiné ukládá zpracovat a předložit vládě Informaci o stavu systémové implementace PPP, vytvořit podmínky k výkonu metodické a regulační funkce pro potřeby systémové aplikace PPP a zřízení PPP Centra jako jednotky pro implementaci PPP. Ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy rovněž ukládá průběžně posuzovat použití Partnerství veřejného a soukromého sektoru jako jedné z alternativ zajišťování veřejných služeb a o vhodných PPP projektech informovat vládu.
Usnesení vlády ze dne 25.8.2004 č. 791 k Informaci o stavu systémové implementace Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Vláda svým usnesením ze dne 7. ledna 2004 č. 7 uložila zpracovat a předložit vládě do 31. července 2004 Informaci o stavu systémové implementace Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Usnesením ze dne 25.srpna 2004 č. 791 vláda tuto Informaci vzala na vědomí, schválila návrhy nutných legislativních změn a časový harmonogram řízení pilotních projektů. Ministru financí a ministru pro místní rozvoj bylo uloženo připravit a předložit vládě návrhy legislativních změn dle schváleného návrhu.
Přílohy k usnesení vlády ze dne 25. srpna 2004 č. 791:
Příloha č.1: Návrhy legislativních změn nezbytných pro systémovou implementaci Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Příloha č. 1
Příloha č.2: Časový harmonogram řízení pilotních projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru Příloha č. 2
Usnesení vlády ze dne 19.1.2005 č. 76 k pilotním projektům Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Vláda tímto usnesením bere na vědomí zařazení projektů "Modernizace, provoz a údržba železniční trati v úseku Praha, Masarykovo nádraží - železniční stanice Praha Ruzyně a výstavba nového úseku, včetně provozu a údržby, v úseku železniční stanice Praha Ruzyně - Letiště Ruzyně" a "Ubytovna hotelového typu a parkoviště v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích" do 1. vlny pilotních projektů. Dále ukládá zpracovat analýzu využití PPP v oblasti zdravotnictví a školství.
Kritéria hodnocení návrhů na pilotní projekty PPP (1. vlna)
Posouzení projektu "Modernizace, provozu a údržby železniční trati v úseku Praha, Masarykovo nádraží - železniční stanice Praha Ruzyně a výstavba nového úseku, včetně provozu a údržby, v úseku železniční stanice Praha Ruzyně - Letiště Ruzyně (AirCon)"
Posouzení projektu "Konstrukce ubytovny hotelového typu a parkoviště v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích (ÚVN)"
Usnesení vlády ze dne 17.8.2005 č. 1017 k předložení pilotních projektů Partnertví veřejného a soukromého sektoru - 2. vlna
Vláda tímto usnesením bere na vědomí zařazení následujících projektů do 2. vlny pilotních projektů PPP:
Výstavba, financování, údržba a provozování dálnice D3 Tábor Bošilec
Vybudování nové soudní budovy v Ústí nad Labem
Vybudování pobočky Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech
Vybudování věznice typu s ostrahou pro výkon trestu odsouzených osob
a zároveň ukládá připravit výběrové řízení na poradenské služby a informovat vládu o dalším postupu.
Související dokumenty:
Kritéria hodnocení návrhů na pilotní projekty PPP (2. vlna)
Posouzení projektu "Výstavba, financování, údržba a provozování dálnice D3 Tábor Bošilec"
Posouzení projektu "Vybudování nové soudní budovy v Ústí nad Labem"
Posouzení projektu "Vybudování pobočky Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech"
Posouzení projektu "Vybudování věznice typu s ostrahou pro výkon trestu odsouzených"
Usnesení vlády ze dne 26.10.2005 č. 1381, které ukládá definovat oblast použitelnosti PPP
Usnesení ukládá věcně definovat oblast použitelnosti metody Partnerství veřejného a soukromého sektoru a provést analýzu možností a rizik na uplatnění této metody v jednotlivých resortech.
Usnesení vlády ze dne 24.5.2006 č. 644 k pilotnímu projektu Partnerství veřejného a soukromého sektoru - projekt Kampus UJEP v Ústí nad Labem
Vláda tímto usnesením schvaluje zařazení projektu Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem do pilotních projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru a ukládá připravit do 31. srpna 2006 výběrové řízení na poradenské služby pro fáze přípravy a realizace projektu a informovat vládu do 31. prosince 2006 o dalším postupu přípravy projektu.
Usnesení vlády ze dne 29.1.2007 č. 88 k informaci o projektech zařazených do pilotních projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Usnesení vlády ze dne 19.3.2007 č. 267 o postupu zajištění jednorázového vyčíslení existujících závazků ze smluv Partnertsví veřejného a soukromého sektoru
Toto usnesení ukládá členům vlády, aby do 15.dubna 2007 předložili ministru financí kvantifikaci závazků z PPP smluv a to zejména z toho důvodu, aby se kvantifikoval přehled závazků z těchto smluv. Získané údaje budou promítnuty do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu, jež bude MF ČR předkládat vládě do 31.8.2007 ve smyslu § 8 b odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb. Usnesení se týká pouze údajů ze smluv PPP u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a jiných právnických osob pokud jsou financovány převážně státem nebo jsou státem ovládány.
Usnesení vlády ze dne 23.5.2007 č. 536 k Analýze pilotních projektů veřejného a soukromého sektoru
Tímto usnesením vláda jednak vzala na vědomí materiál zpracovaný Ministerstvem financí "Analýza pilotních projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru" a jednak uložila úkoly ministru financí a 1. místopředsedovi vlády a ministru pro místní rozvoj týkající se zpracování metodik a analýz příslušných zákonů. Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy jsou pak povinni se uvedenými metodikami řídit při přípravě a realizaci projektů PPP, posuzovat použití PPP jako alternativu zajišťování veřejných služeb a o vhodných projektech PPP informovat vládu.